15 C 481/2022-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 21. 9. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 32 985 Kč jako nesplacené jistiny úvěru, částky 8 166 Kč jako úroku, částky 473 Kč jako neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání, částky 361,03 Kč jako zákonného úroku z prodlení, dále zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 32 985 Kč od 10. 5. 2022 do zaplacení a částky 1 121,49 Kč jako smluvní pokuty (ve výši 0,1 % denně z jistiny 32 985 Kč za dobu od 1. 4. 2022 do 5. 5. 2022). 2. Žalobkyně uvedla následující: [právnická osoba], [IČO] dne 29. 6. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalované převodem na účet úvěr ve výši 35 000 Kč, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit celkem částku 76 237,20 Kč do 29. 6. 2024. Žalovaná částku neuhradila řádně a včas, vznikla jí proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze splatné částky. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 8. 12. 2021 převedena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 5. 5. 2022 a 10. 5. 2022. K prověřování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena. 4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (souhlas žalovaného soud předpokládal podle § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Podáním ze dne 5. 12. 2022 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 9 287,49 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 8 166 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 121,49 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 zákona o. s. ř. a řízení výrokem I. částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. soud souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval. 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná jakožto úvěrovaná uzavřela dne 29. 6. 2021 s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru splatném ve splátkách [číslo] to prostřednictvím komunikace na dálku na stránkách [webová adresa]. Žalovaná uhradila na účet právní předchůdkyně žalobkyně verifikační platbu ve výši 0,01 Kč (prokázáno výpisem z účtu za období 26. 6. 2021 do 28. 6. 2021). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 35 000 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru splatném ve splátkách [číslo] výpisem z účtu za období 29. 6. 2021 do 29. 6. 2021). Žalovaná měla podle textu smlouvy právní předchůdkyni žalobkyně vrátit do 29. 6. 2024 celkem 76 237,20 Kč (tj. jistinu 35 000 Kč a úrok 41 237,20 Kč), a to 36 měsíčními splátkami po 2 117,70 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly obchodní podmínky právní předchůdkyně žalobkyně (prokázáno smlouvou o úvěru [číslo] obchodními podmínkami [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách). Žalovaná poskytnuté peněžní prostředky nevrátila v termínu dle smlouvy. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána upomínkami ze dne 29. 1. 2022, 28. 2. 2022, 31. 3. 2022 a 14. 6. 2022 (prokázáno upomínkou ze dne 29. 1. 2022, opakovanou výzvou k úhradě dluhu ze dne 28. 2. 2022, předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne 31. 3. 2022 a upomínkou ze dne 14. 6. 2022). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni a žalované tuto skutečnost písemně oznámila dopisem ze dne 5. 5. 2022 a 10. 5. 2022 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 5. 2022 a ze dne 10. 5. 2022, podacím archem ze dne 12. 5. 2022). K zaplacení dluhu byla žalovaná naposledy vyzvána zástupcem žalobkyně ve výzvě před podáním žaloby ze dne 1. 9. 2022 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 1. 9. 2022 a podacím archem ze dne 2. 9. 2022). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ani ničeho nezaplatila (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by dluh uhradila). 7. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení: 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 11. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi žalovaným a společností [právnická osoba], jako závazek ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Původní věřitelka poskytla žalované podle smlouvy celkem částku ve výši 35 000 Kč, žalovaná však tuto částku v rozporu se smlouvou právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni neuhradila ve sjednaném datu splatnosti. 13. Žalované bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky ([číslo] odst. 1 a § 1879 o. z.), žalovaná je tedy povinna plnit svůj dluh žalobkyni. 14. Jelikož je žalovaná v prodlení se zaplacením dlužné částky, náleží žalobkyni úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení ve výši požadované v žalobě. 15. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě (v rozsahu, ve kterém nebyla vzata zpět) vyhověl. 16. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na 93,42 % náhrady nákladů řízení (96,71% úspěch – 3,29% neúspěch) v částce 3 310 Kč. Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 365 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 106,49 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Z toho 93,42 % činí přiznanou částku.