16 C 26/2023-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 9. 2023 domáhá po žalované zaplacení částky 77 279,77 Kč s úrokem a úrokem z prodlení. Žalobkyně tvrdí následující: Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 11. 10. 2021 smlouvu o úvěru [číslo], jejíž součástí byly úvěrové podmínky a sazebník. Žalovaný v souladu se smlouvou vyčerpal dne 11. 10. 2021 částku úvěru ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se v čl. I.6 smlouvy zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 3 039 Kč vždy k 12. kalendářnímu dni v měsíci od 12. 11. 2021. Úvěruschopnost byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena, a to příjmová i výdajová stránka mj. výpisy z běžného účtu. Výše úrokové sazby činí 5,9 % p. a. Protože úvěr nebyl řádně splácen, byl podle čl. VIII.3 smlouvy prohlášen za okamžitě splatný ke dni 12. 12. 2022. Podle smlouvy byla žalobkyně oprávněna zasílat žalovanému upomínky a výzvy a účtovat si za ně 300 Kč a 500 Kč, žalovanému zaslala tři výzvy po 500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla řádně doručena náhradním doručením na adresu pro doručování (§ 46 a odst. 1 a § 46b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). 3. K výzvě soudu ať uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný a žalobkyně nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení. Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 5. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 11. 10. 2021 smlouvu o úvěru [číslo], podle které byla výše úvěru 100 000 Kč, pevná úroková sazba 5,9 % p. a., výše měsíčních anuitních splátek 3 039 Kč, počet splátek 36, splatnost první splátky 12. 11. 2021, splatnost dalších splátek vždy 12. kalendářního dne v měsíci (prokázáno smlouvou o úvěru). Žalovaný úvěr ve výši 100 000 Kč dne 11. 10. 2021 čerpal (prokázáno výpisem z účtu). Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to posouzením příjmové a výdajové stránky podle výpisu z účtu za srpen 2021, ze kterého je patrné, že žalovaný měl na účtě počáteční zůstatek přes 12 000 Kč, konečný přes 53 000 Kč, žalovaný obdržel příchozí úhradu 47 549 Kč od [právnická osoba] (prokázáno výpisem z účtu), dále žalobkyně měla k dispozici potvrzení o příjmu ve výši více než 45 000 Kč čistého (prokázáno potvrzením o příjmu) a provedla výpis z databáze CBCB a CRIF (prokázáno výpisy z databází). Úvěr nebyl řádně splácen (prokázáno dokumentem historie úvěru) a byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 12. 12. 2022 (prokázáno dopisem a dodejkou). Podle čl. VIII odst. 3 a čl. VI smlouvy o úvěru je věřitelka oprávněna úvěr zesplatnit, pokud dlužník nesplácí řádně dle smlouvy; podle čl. V odst. 3 je poplatek za zaslání výzvy k úhradě 500 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru). 6. Po právní stránce soud posoudil vztah mezi účastníky jako závazek ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva byla uzavřena v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně se řádně zabývala schopností žalovaného úvěr splácet, ověřovala výši příjmů a výdajů žalovaného. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet ve sjednaných měsíčních splátkách, avšak tuto svou smluvní povinnost neplnil. Zesplatnění celé dlužné části úvěru ze strany žalobkyně bylo v souladu se smlouvou. Ve smlouvě o úvěru byla platně sjednána úroková sazba ve výši 5,9 % ročně, žalobkyni proto náleží smluvní úrok v uvedené výši z dlužné částky. Ve smlouvě o úvěru byly dále platně sjednány poplatky za pojištění úvěru, které žalovaný nehradil dle smlouvy. Podle smlouvy o úvěru byla žalobkyně oprávněna žalovanému zaslat výzvy k plnění, což žalobkyně učinila a náleží jí za to poplatky ve výši dle smlouvy – třikrát 500 Kč za tři výzvy. 7. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením dlužné částky, náleží žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 8. Vzhledem k výše uvedenému je žaloba důvodná jak co do požadavku na vrácení nesplacené části poskytnutého úvěru, tak co do požadovaných poplatků, smluvních úroků a úroků z prodlení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 092 Kč (dle položky 2 odst. 1 sazebníku soudních poplatků); z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 4 220 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu); a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z výše uvedených částek kromě soudního poplatku ve výši 2 847 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Náhrada nákladů byla přiznána v obecné lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).