16 C 29/2023-32 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Žalobce se žalobou domáhá určení, že jako zapůjčitel splnil svoji povinnost přenechat žalovanému jako vydlužiteli částku ve výši 8 000 000 Kč. Tato povinnost měla plynout ze smlouvy o zápůjčce, sepsané formou notářského zápisu (viz výrok I tohoto rozsudku). Žalobce uvedl v žalobě následující: Žalobce jako zapůjčitel se žalovaným jako vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, a to formou notářského zápisu sepsaného dne 2. 3. 2023 JUDr. [jméno] [příjmení], notářem se sídlem v [obec], pod sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka], opatřeného doložkou přímé vykonatelnosti. V uvedené smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 9 890 000 Kč, z toho částku 1 890 000 Kč poskytl žalobce žalovanému před uzavřením smlouvy a zbývající částku byl povinen poskytnout žalovanému bankovním převodem do tří dnů ode dne sepsání smlouvy. Uvedenou povinnost žalobce splnil a 2. 3. 2023 převedl částku 8 000 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného. Žalovaný pak žalobci neuhradil dlužné částky dle smlouvy. K exekučnímu návrhu, který žalobce hodlá podat, je povinen doložit, že splnil podmínku spočívající ve vyplacení zápůjčky. Splnění podmínky je třeba prokázat listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem. Žalovaný žalobci listinu potvrzující splnění podmínky nevystavil, žalobci tak nezbývá, než podat tuto žalobu. Naléhavý právní zájem žalobce na vydání rozsudku o určení je dán, neboť jedině pomocí této žaloby a rozsudku lze prokázat splnění povinnosti žalobce z notářského zápisu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena do datové schránky. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: Dne 2. 3. 2023 sepsal notář JUDr. [jméno] [příjmení] notářský zápis sp. zn. NZ [číslo], [spisová značka]. Jeho obsahem je smlouva o zápůjčce, zástavní smlouva a smlouva o zákazu zcizení a zatížení, mezi žalobcem jako zapůjčitelem, zástavním věřitelem a oprávněným a žalovaným jako vydlužitelem a zástavcem. Podle čl. I odst. 1 smlouvy zapůjčitel a vydlužitel uzavírají smlouvu o zápůjčce, podle které zapůjčitel přenechává vydlužiteli částku 9 890 000 Kč. Podle čl. I odst. 2 smlouvy zapůjčitel zápůjčku přenechá vydlužiteli tak, že částku 1 890 000 Kč přenechal zapůjčitel vydlužiteli před uzavřením smlouvy a částku 8 000 000 složí zapůjčitel vydlužiteli bankovním převodem na účet vydlužitele číslo [bankovní účet] do tří dnů ode dne sepsání smlouvy. Vydlužitel podle čl. I odst. 7 smlouvy svolil k tomu, aby podle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl tento notářský zápis exekučním titulem, jestliže své povinnosti vyplývající z výše uvedené smlouvy o zápůjčce řádně a včas nesplní. Účastníci si v čl. I odst. 4 sjednali splatnost 31. 10. 2023 (Prokázáno notářským zápisem.) Dne 2. 3. 2023 byla z účtu žalobce převedena částka 8 000 000 Kč ve prospěch účtu číslo [bankovní účet] (prokázáno potvrzením o provedení platby). Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle 43 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, dále jen„ e. ř.“, jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze vydat pověření podle § 43a (pověření a nařízení exekuce soudem pro exekutora, kterému došel exekuční návrh, pozn. soudu) jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas. Podle § 43 odst. 2 e. ř., v případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 1. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4761/2015 zákon nevylučuje, aby v exekučním titulu byla povinnost povinného plnit oprávněnému vázána na splnění tam uvedené podmínky (…). Splnění podmínky (…) musí oprávněný doložit (prokázat) již při podání návrhu na nařízení exekuce (exekučního návrhu), a to způsobem v zákoně uvedeným (§ 43 odst. 2 ex. řádu). Není-li splnění podmínky doloženo (prokázáno), a to ani přes poučení soudem (§ 254 odst. 3 o. s. ř.), nelze exekuci nařídit a takový návrh musí být zamítnut. (…) Nedostatek ochoty povinného písemně potvrdit splnění podmínky, případně poskytnout součinnost potřebnou k ověření soukromé listiny, nečiní oprávněného bezbranným; prostředkem, jak takový nedostatek ochoty povinného odstranit, je pro oprávněného žaloba o určení podle ustanovení § 80 o. s. ř., že se podmínka splnila (k tomu srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. září 2003, sp. zn. 17 Co 411/2003, uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K prokázání splnění podmínky však nestačí prohlášení samotného oprávněného, byť je osvědčeno notářským zápisem podle ustanovení § 80 notářského řádu. Vzhledem k výše uvedené ustálené rozhodovací praxi dospěl soud k závěru, že aby mohlo dojít k pověření a nařízení exekuce soudem proti žalovanému jako povinnému o úhradu částky 8 000 000 Kč s příslušenstvím, je třeba, aby žalobce jako oprávněný doložil splnění podmínky spočívající ve vyplacení částky 8 000 000 Kč bankovním převodem žalovanému v souladu s notářským zápisem. Uvedené musí být doloženo listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem. Jelikož žalobce žádnou takovou listinou nedisponuje, je dán naléhavý právní zájem na tom, aby soud vydal rozsudek, jímž určí, že uvedená povinnost byla splněna. Po posouzení předložených listinných důkazů soud zjistil, že povinnost plynoucí z článku I smlouvy splněna byla, tj. žalobce jako zapůjčitel přenechal žalovanému jako vydlužiteli na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 8 000 000 Kč do tří dnů od podpisu smlouvy o zápůjčce. Proto soud žalobě vyhověl. Součástí písemného vyhotovení rozsudku učinil soud opravné usnesení (§ 164 o. s. ř.), kterým opravil výrok rozsudku tak, že namísto slova„ vypůjčiteli“ (písařská chyba) je nyní ve výroku I uvedeno správné„ vydlužiteli“. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle nějž ve věci zcela úspěšnému žalobci náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze - zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč (dle položky 4 bod 1 písm. c/ sazebníku soudních poplatků); - z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 3 písm. a) a § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 2 500 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, návrh ve věci samé a účast u jednání dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu); - z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z výše uvedených částek kromě soudního poplatku ve výši 1 764 Kč; - z náhrady za promeškaný čas pět půl hodin za cestu k soudnímu jednání a zpět ve výši 605 Kč včetně DPH (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 advokátního tarifu), z této náhrady náleží v tomto řízení pouze jedna polovina, neboť u soudu probíhala v daný den dvě jednání účastníků; - z náhrady cestovních výdajů za jednu cestu k soudnímu jednání [obec] – [obec] a zpět ve výši 1 229 Kč včetně DPH (§ 157 odst. 3, 4 zákoníku práce, celkem 136 km, při průměrné spotřebě 5,20 Kč/km a průměrné cenně pohonných hmot 41,2 Kč/km), z této náhrady náleží v tomto řízení pouze jedna polovina, neboť u soudu probíhala v daný den dvě jednání účastníků. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.