21 C 149/2022-60 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 71 398,33 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr právní předchůdkyni žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 15,99 % ročně a dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému poskytla, avšak žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] úvěr zesplatnila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný na svůj dluh již neuhradil ničeho a zůstal žalobkyni dlužen na jistině částku 70 229,17 Kč, na kapitalizovaném úroku z úvěru částku 5 991,39 Kč, na poplatcích částku 1 169,16 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení částku 1 285,31 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení jeho dluhu. 2. Žalovaný je státním občanem [anonymizováno] republiky, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost a místní příslušnost soudu k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o úvěru místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může žalovat žalovaného o zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru též u soudů České republiky, neboť na území České republiky měl být dluh uhrazen (mezinárodní příslušnost na výběr daná). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav. 5. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o rychlé půjčce [číslo] kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 51 měsíčních splátkách po 2 910 Kč splatných každého 15. dne v měsíci počínaje dnem [datum], s tím, že výše první splátky činila 1 927,25 Kč. Součástí každé splátky byla i úhrada sjednaného úroku z úvěru ve výši 15,99 % ročně a poplatky podle smlouvy a ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Z článku XII. smlouvy pak soud ověřil oprávnění právní předchůdkyně žalobkyně od smlouvy odstoupit a zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, produktové podmínky pro osobní úvěry a ceník právní předchůdkyně žalobkyně. V návrhu na uzavření smlouvy žalovaný uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem ve výši 20 000 Kč a nemá jiných závazků. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně prověřila z příjmů a výdajů žalovaného a jeho lustrací v úvěrových registrech, insolvenčním rejstříku a databázi MVČR (prokázáno návrhem smlouvy o rychlé půjčce [číslo] ze dne [datum], akceptací návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne [datum], protokolem o ověření úvěruschopnosti klienta, detaily klienta, všeobecnými obchodními podmínkami, produktovými podmínkami pro osobní úvěry [právnická osoba], ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby účinným od 1. 4. 2019). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku 100 000 Kč. Žalovaný však sjednané splátky včas a řádně nehradil a právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr dni [datum] zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 78 675,03 Kč (prokázáno výpisem spotřebitelského úvěru a prohlášením o okamžité splatnosti s výzvou k uhrazení dluhu ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzením úplaty ze dne [datum]). O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn právní předchůdkyní žalobkyně dopisem ze dne [datum] (prokázáno vyrozuměním o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání). Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání z téhož dne). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. 7. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne [datum] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. původní věřitelka, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky. 8. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“), přičemž podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 1751 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 odst. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovaném oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., a to po řádném zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (§ 86 ZoSÚ). Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s hrazením svého závazku vyplývajícího ze smlouvy, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně tak má nárok na nesplacenou jistinu úvěru ve výši 70 229,17 Kč společně s poplatky ve výši 1 169,16 Kč. Dále soud žalobě vyhověl i co do příslušenství v podobě úroku ve výši 15,99 % ročně kapitalizovaného ode dne následuj