7 C 267/2022-191 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou podanou k nadepsanému soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 304 648 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 304 648 Kč od [datum] do zaplacení, kdy žalovaná částka představuje nárok žalobkyně na doplatek za žalobkyní poskytnuté zdravotní služby ve formě hospitalizací pojištěnců žalované v roce 2018, a to ve výši rozdílu mezi reálnými náklady žalobkyně účelně vynaloženými na tyto služby a úhradami za tyto služby od žalované. Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu [číslo] o poskytování a úhradě hrazených služeb (dále jen„ Smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb“), jejíž forma a obsah vychází z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České republiky [číslo] Sb., kterou se vydávají rámcové smlouvy a jejích příloh. Rámcové smlouvy jsou výsledkem dohodovacího řízení mezi zástupci svazů zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných skupinových smluvních poskytovatelů zastupovaných svými zájmovými sdruženími. Hlavním závazkem žalobkyně ze Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb je poskytovat hrazené zdravotní služby pojištěncům žalované, čemuž odpovídá povinnost žalované poskytnout žalobkyni za tyto služby úhradu za podmínek zde sjednaných. Pro účely stanovení pravidel úhrady hrazených služeb poskytovaných žalobkyní pojištěncům žalované v roce 2018 byl dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou uzavřen Dodatek Typ„ A“ [číslo] 2018 ke Smlouvě o poskytování a úhradě hrazených služeb (dále jen„ Dodatek“), jímž byla v souladu a s odkazem na vyhlášku č. 353/2017 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2018 (dále jen„ Úhradová vyhláška“) stanovena hodnota bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulační omezení. Žalobkyně a žalovaná sjednáním Dodatku přenechaly úhradu regulovaným platbám za poskytované zdravotní služby ze strany žalobkyně pojištěncům žalované. Žalobkyně dále tvrdí, že z jejích podrobně popsaných výpočtů vychází, že z nákladů vynaložených v roce 2018 na poskytování zdravotní péče pacientům na přímá pracoviště po zohlednění všech úhrad a vyloučení alternativních zdrojů financování připadá na pojištěnce žalované částka 26 638 667 Kč, kdy z toho částka na náklady akutní hospitalizační péči činí 10 494 273 Kč. Žalovaná na základě Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb a Dodatku provedla úhradu celkem 24 646 544 Kč, kdy na akutní hospitalizační péči připadá částka 10 189 625 Kč. Výše finální úhrady ze strany žalované vyplývá z příslušného vyúčtování, jež je závěrečnou roční sumarizací hrazených služeb poskytnutých žalobkyní. 2. Dle žalobkyně není předmětem této žaloby chybnost Vyúčtování za rok 2018, ale skutečnost, že samotná Smlouva o poskytování a úhradě hrazených služeb (včetně Dodatku, jež stanoví hodnotu bodu a úhradové limity) je postavena způsobem, jenž žalobkyni neumožňuje z finančních prostředků poskytnutých jí žalovanou uhradit nezbytné náklady související s poskytováním zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, natož dosahovat zisku. Až podle výsledku ročního vyúčtování žalobkyně zjistí existenci svého nároku vůči žalované, ať již z titulu doplatku zdravotních služeb dle uzavřené Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb, nebo z titulu rozdílu mezi skutečně vynaloženými náklady a úhradami ze Smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb. Žalobkyně považuje za problematickou metodiku, podle které žalovaná určuje celkovou výši úhrad, které budou žalobkyni v daném roce poskytnuty. Tato vychází z hodnoty bodu, která je stanovena ve vztahu k žalobkyni tak nízko, že jí neumožňuje z úhrad od žalované pokrýt náklady žalobkyně. Žalobkyně nejprve vyzvala žalovanou k úhradě částky ve výši 2 591 392,90 Kč představující rozdíl mezi celkovou úhradou za zdravotní služby poskytnuté pojištěncům žalované v roce 2018 a celkovými náklady žalobkyně na tyto zdravotní služby vynaložené, přičemž náklady byly kalkulovány na základě metodiky DRG. Tato výzva datovaná dnem [datum] byla žalované doručena dne [datum] a žalobkyně v ní stanovila žalované lhůtu k úhradě v délce pěti dní od doručení výzvy. Žalovaná ve stanovené lhůtě ničeho neuhradila, pročež se ke dni [datum] dostala do prodlení s úhradou doplatku. Následně žalobkyně zaslala žalované dne [datum] předžalobní upomínku s výzvou k úhradě již splatného doplatku, a to částky ve výši 304 648 Kč. Žalovaná k dnešnímu dni [anonymizováno] ničeho. Žalobkyně proto touto žalobou uplatňuje svůj nárok na zaplacení jistiny ve výši 304 648 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 304 648 Kč jdoucího od [datum] do zaplacení. 3. Žalobkyně svůj nárok právně opírá o nález Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 19/13, který uzavírá, že„ Z hlediska práva na podnikání by naopak byla nepřijatelná taková úprava, která by tyto náklady, byť jen částečně, systémově přenášela na poskytovatele. Právní závěr, podle něhož„ cenová regulace, nemá-li přesáhnout meze ústavnosti, nesmí evidentně snížit cenu tak, aby tato vzhledem ke všem prokázaným a nutně vynaloženým nákladům eliminovala možnost alespoň jejich návratnosti“ (nález sp. zn. Pl. ÚS 3/2000), se zde uplatní přiměřeně.“. Všechny zdravotní pojišťovny se sídlem na území České republiky v souladu s čl. 2 odst. 3 písm. d) Přílohy [číslo] Vyhlášky o rámcových smlouvách prosazují stanovení výše úhrad odkazem na Úhradovou vyhlášku, tj. prosazují stanovení výše úhrad a regulačních omezení s použitím Úhradové vyhlášky. Pokud by se žalobkyně uvedeným principům vzepřela a požadovala by stanovení úhrad na bázi nákladového ocenění, vzepřela by se platné právní regulaci v rámci Vyhlášky o rámcových smlouvách a účelu, pro který byla založena, neboť by postupně ztratila veškeré kontrakty se zdravotními pojišťovnami, v důsledku čehož by nemohla poskytovat zdravotní služby v rozsahu vymezeném Zřizovací listinu (viz § 17 odst. 1 ZOVZP), v důsledku čehož by žalobkyně zanikla. 4. Na základě výzvy soudu dle § 114b o. s. ř. zaslala dne [datum] žalovaná vyjádření k žalobě, kdy zejména uvedla, že nárok ani zčásti neuznává, neboť žalovaná poskytla žalobkyni úhrady za služby tak, jak k tomu byla zavázána Smlouvou [číslo] o poskytování a úhradě hrazených služeb ze dne [datum], ve znění dodatku typ„ A“ [číslo] 2018 ze dne [datum]. Dále žalovaná vyjádřila, že žalobkyně neuplatňuje svůj nárok ze žádného smluvního ujednání ani z titulu např. bezdůvodného obohacení, ale svůj nárok dovozuje z plenárního nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS 19/13 přibližně v tom smyslu, že v podmínkách cenové regulace dané Úhradovou vyhláškou, a omezení smluvní volnosti ve smyslu Vyhlášky o rámcových smlouvách, by měla úhrada za poskytnuté zdravotní služby odpovídat alespoň nutně vynaloženým nákladům na tyto služby. Žalobkyní citované pasáže nálezu však nelze vytrhávat z kontextu, když ani tento nález nepřipouští zásah do smluvních vztahů. Žalovaná ve svém vyjádření odkázala např. na rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2022, č. j. 19 C 192/2020, kterým bylo rozhodnuto, že nárok žalobkyně za rok 2017 není dán, jelikož individuální dohoda stran výše úhrad je mezi stranami závazná a není způsobilá zasahovat do práva podnikat vymezeného v čl. 26 Listiny. Žalovaná dále uvedla, že podmínky úhrady zdravotních služeb za rok 2018 byly stranami v rámci zákonných limitů jednoznačně sjednány a bylo by zcela absurdní, aby bez ohledu na to měla žalovaná hradit veškeré náklady, které žalobkyně v tomto období vynaložila. V takovém případě by tak de facto určoval úhradu zdravotních služeb jednostranně sám poskytovatel. K uzavření samotného Dodatku pro rok 2018, tj. dodatku typ„ A“ [číslo] 2018 ze dne [datum] pak žalovaná uvedla, že návrh tohoto dodatku byl žalobkyni zaslán dne [datum] a žalované se podepsaný vrátil dne [datum]. Žalobkyně proti němu, stejně tak proti vyúčtování nevznesla jakékoliv námitky či požadavky. Celkové roční vyhodnocení poskytnutých a vykázaných služeb na základě tohoto dodatku bylo pak žalobkyni zasláno dne [datum] a žalobkyně jej odsouhlasila po jeho přezkoumání až dne [datum] s tím, že zde dokonce vznikl přeplatek za tyto služby na straně žalobkyně a tato jej vracela žalované ve splátkách (přeplatek byl ve výši cca 13 mil. Kč). Žalovaná zdůraznila, že uzavřela-li žalobkyně úhradový dodatek k zvláštní smlouvě, v němž byl ujednán způsob stanovení ceny zdravotních služeb, je z povahy věci vyloučen protiústavní zásah do práva podnikat (čl. 26 odst. 1 Listiny), i kdyby ujednaný způsob stanovení ceny zdravotních služeb nepokrýval ani nezbytné náklady na jejich poskytnutí, neboť žalobkyně tak učinila ze svobodné vůle poté, co při využití svých potřebných schopností (§ 5 odst. 1 o. z.), které lze u ní vzhledem k její profesionalitě důvodně předpokládat. 5. Mezi účastníky je nesporné, že žalobkyně je státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Česká republika - Ministerstvo zdravotnictví. Dále, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování a úhradě zdravotních služeb [číslo]. K této smlouvě o poskytování a