11 C 136/2024-31 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným k soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovaným dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, pomocí webové stránky www.zaplo.cz, na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila lustrací žalovaného ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě smlouvy o úvěru čerpal žalovaný dne , datum, prostřednictvím bankovního převodu na svůj účet č. , č. účtu, úvěr v celkové výši , částka, , který měl být splacen spolu s úrokem z úvěru nejpozději dne , datum, . Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Celkový dluh za žalovaným sestává z nesplacené jistiny , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z této částky , částka, ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou zaslanou dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil k jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:5. Dle listiny označené jako smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. , tel. číslo, a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , se sídlem , datum, /22, , adresa, , IČO , IČO, , žalovanému označenému jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, e-mailem a telefonním číslem poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaný se měl zavázat poskytnutý úvěr splatit a zaplatit úrok z úvěru nejpozději do , datum, . Roční procentní sazba nákladů činila 128,10 %. Žalovaný měl peníze z úvěru čerpat formou bezhotovostního převodu na bankovní účet, a to bez zbytečného odkladu po uzavření této smlouvy. Ve smlouvě byla stanovena výše měsíčních splátek na , částka, . Předložená smlouva není žalovaným nijak potvrzena (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).6. Žalobkyně soudu předložila doklady o tom, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla provedena dne , datum, platba ve výši , částka, (potvrzení o platbě).7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (oznámení o postoupení pohledávky). K zaplacení dluhu byl žalovaný opakovaně vyzýván, rovněž pak zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne , datum, (výzva ze dne , datum, , předžalobní výzva ze dne , datum, ) zaslanou žalovanému téhož dne (podací lístek).8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:9. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se použije pro smlouvy uzavřené po , datum, . Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně jako poskytovatel úvěru sídlo na území České republiky.10. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.20. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. původní věřitelka narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky). Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když soudu nepředložila žádné důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud proto v souladu s § 588 o. z., shledal smlouvu o úvěru uzavřenou původní věřitelkou a žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému původní věřitelkou poskytnuta částka , částka, , jako neplatnou.21. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši , částka, , na níž žalovaný částečně svůj dluh uhradil, zbývá tak doplatit částku ve výši , částka, , a o tuto částku se žalovaný tedy obohatil na úkor původní věřitelky. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci této byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky jistiny i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., z nesplacené jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána v žalobkyní požadované, která nepřekračuje sazbu stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy by