11 C 191/2024-38 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se svým návrhem doručeným ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném, zaplacení částky shora uvedené částky z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz. Nedílnou součástí smlouvy byly , právnická osoba, podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše , částka, s možností postupného čerpání na účet žalovaného a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a dále poplatek ve výši , částka, za sjednanou volitelnou službu „Presto“. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného ověřením informací poskytnutých žalovaným, zejména lustrací žalovaného v registrech NRKI, BRKI, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Žalobkyně následně vyplatila na účet žalovaného celkem částku ve výši , částka, . Úvěr se stal splatným dne , datum, . Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho a je v prodlení. Dle čl. 6.4 , právnická osoba, podmínek a čl. 3 Sazebníku má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, kterou žalobkyně požaduje za prvních 90 dní prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu upomínkou před podáním žaloby dne , datum, . Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné částky sestávající z neuhrazené jistiny ve výši , částka, a poplatků v celkové výši , částka, , smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, (, částka, ) a dále úroku z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a přiznání náhradu nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav, z nějž učinil následující závěr o skutkovém stavu:5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, autorizace ověření totožnosti a údajích o poskytovateli a spotřebitelském úvěru vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr až do výše , částka, . Žalovaný se zavázal k úvěru uhradit i poplatek ve výši , částka, při čerpání celého úvěrového limitu a poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, měsíčně.6. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud naznal bližší úpravu práv a povinností účastníků, v čl. 6.4 byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky do zaplacení.7. Ze sazebníku bylo zjištěno, že poplatek za službu „Presto“ činí částku , částka, .8. Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli dokládá, že žalobkyně žalovanému dne , datum, zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, .9. Z obecných principů posuzování a filozofie Společnosti, výpisu o posouzení úvěruschopnosti a identifikovatelných příjmů bylo zjištěno, že výše ověřeného čistého příjmu žalovaného činí , částka, , výše výdajů uvedených spotřebitelem činí na splácení půjček , částka, a na bydlení , částka, , ostatní zbytné výdaje ve výši , částka, , výše minimálních vypočítaných výdajů činí , částka, , použitelný příjem tak činí , částka, .10. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho.11. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky ve výši , částka, spolu s náklady za právní zastoupení před podáním žaloby do tří dnů.12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , a to převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni jistinu , částka, , poplatek ve výši , částka, , poplatky za službu „„Presto“ ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho. Žalobkyně neprovedla před poskytnutí zápůjčky kontrolu úvěruschopnosti žalovaného řádně, když informace od žalovaného neověřila jinak než výpisy z veřejných databází, nehledě na nedostatečné posouzení výdajů žalovaného.13. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.18. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.22. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.23. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.24. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.25. Druhý senát Soudního dvora Evropské unie ve 34. bodě svého rozsudku ze dne , datum, ve věci sp. zn. C-679/18, OPR-, právnická osoba, . vs. GK, v řízení o předběžné otázce (dále jen jako „rozsudek SDEU“), rozhodl, že účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48 (pozn. jedná se o povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele), a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti. Dle bodu 46. rozsudku SDEU musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s pov