13 C 163/2024-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. V žalobě tvrdí následující: Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem , adresa, . , adresa, , dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“, uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , dále jen „smlouva“, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, které byly ověřeny doklady pracovní smlouvou, výplatními páskami a nájemní/podnájemní smlouvou. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky společně s částkou ve výši , částka, , která představovala součet kapitalizovaných úroků za poskytnuté peněžní prostředky ve výši , částka, , s úrokovou sazbou ve výši 22,44 % ročně, odměnu za zpracování půjčky ve výši , částka, a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet v 21 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, . Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, naposledy uhradil splátku dne , datum, a celkem uhradil částku , částka, . Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Ke dni , datum, jistina činila částku , částka, a dlužný poplatek částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni, a to s účinností ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Ke dni postoupení činila výše pohledávky za žalovaným částku ve výši , částka, . Žalovaný již neuhradil ničeho a nadále zůstal žalobkyni dlužen celkovou částku , částka, , sestávající se z jistiny ve výši , částka, a dlužného poplatku ve výši , částka, , dále kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku ve výši 22,44 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal žalobkyni dlužen žalovanou částku.2. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenské republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne , datum, , o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť poskytnutí úvěru bylo poskytnutím služby ve smyslu uvedeného ustanovení a úvěr dle smlouvy byl poskytnut na území České republiky.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože mu byla žaloba doručena do vlastních rukou dne , datum, na adresu jeho trvalého pobytu., právnická osoba, výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.6. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši , částka, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru a nákladu právní předchůdkyně žalobkyně na komfortní a flexibilní splácení), a to v 21 měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první po předposlední činila , částka, a poslední činila , částka, , když splatnost poslední splátky byla stanovena na , datum, . Celková dlužná částka, kterou byl žalovaný na základě této smlouvy povinen zaplatit, činila částku ve výši , částka, . Výše úrokové sazby činila 86 % ročně. Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřenou dne , datum, a smluvními podmínkami smlouvy o spotřebitelském úvěru).8. Žalovaný dosud uhradil částku , částka, (prokázáno tabulkou umoření ze dne , datum, , žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by uhradil více, než tvrdí žalobkyně).9. Žalovaný v zákaznické kartě vyplnil, že bydlí v nájmu, má učňovské vzdělání, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě a pracuje na plný úvazek jako řidič ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , tato skutečnost měla být právní předchůdkyní žalobkyně ověřena pracovní smlouvou (nedoloženo) a výplatními páskami. Žalovaný dále v zákaznické kartě uvedl, že pobírá čistý měsíční příjem ve výši , částka, , což mělo být právní předchůdkyní žalobkyně ověřeno pracovní smlouvou (nedoloženo) a dvěma výplatními páskami, dále že nemá zápůjčku u jiné společnosti, ani úvěr z kreditní karty, a že jeho odhadované měsíční výdaje činí částku , částka, (prokázáno zákaznickou kartou - žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, a výplatními páskami za období 05/2021 a 06/2021).10. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek). Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný informován o tom, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ). Žalovaný byl dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, vyzván k úhradě dlužné částky (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, ). Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil.11. Výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně doložila svou procesní subjektivitu (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).12. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, částku , částka, , přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku , částka, .13. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne , datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:15. Soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen „o. z.“, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, , dále jen „ZoSÚ“, neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 ZoSÚ a § 420 a § 1810 a násl. o. z.16. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.18. Podle § 3 odst. 1 písm. d) ZoSÚ se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr.19. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo