13 C 253/2024-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, a příslušenství. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávka přešla na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) poskytla dne , datum, žalovanému na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, peněžní prostředky ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději do , datum, ve 21 měsíčních splátkách, spolu s poplatkem , částka, za poskytnutí úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně, žalovaný vyplnil zákaznickou kartu, kde uvedl své osobní údaje, údaje o svých příjmech, výdajích, o svém vzdělání. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a byl upomínán právní předchůdkyní žalobkyně, následně i předžalobní upomínkou odeslanou právním zástupcem žalobkyně dne , datum, . Žalovaný na danou pohledávku neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena.3. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo.5. V řízení byl prokázán následující skutkový stav:6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, č. č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou jistinu a poplatek ve výši , částka, , složený z úroku ve výši , částka, , částky , částka, za poskytnutí úvěru a částky , částka, za doplňkovou službu flexibilního a komfortního splácení. Bylo sjednáno doplňkové pojištění v částce , částka, . Byla sjednána úroková sazba 86 % ročně, RPSN 138,71 %. Celková dlužná částka , částka, měla být uhrazena ve 21 měsíčních splátkách ve výši , částka, , poslední splátka ve výši , částka, . Součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru (smlouva o úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, ).7. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru se podává, že právní předchůdkyně informovala žalovaného o podmínkách, za kterých mu úvěr poskytne, s tím, že se jednalo o úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen v 21 měsíčních splátkách ve výši , částka, . Úroková sazba činila 86 % ročně, RPSN 138,71 % (formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru).8. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr se podává, že žalovaný požádal o úvěr ve výši , částka, , dále žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, má učňovské vzdělání, je zaměstnaný, s příjem , částka, , výdaje na splátky činily , částka, , ostatní výdaje částku , částka, . Proti žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení, nebyly proti němu vedeny žádné exekuce (zákaznická karta).9. Ze oznámení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně na žalobkyni, a zároveň zaslána předžalobní výzva k uhrazení dlužné částky ve výši , částka, a náhrady nákladů řízení ve výši , částka, , a to tří dnů. Z podacího lístku bylo zjištěno, že oznámení a předžalobní výzva byla zaslána žalovanému dne , datum, (oznámení o postoupení ze dne , datum, , předžalobní upomínka ze dne , datum, a podací lístek ze dne , datum, ).10. Podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek).11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout v hotovosti úvěr ve výši , částka, , a žalovaný se jej zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši , částka, , složený s úroku ve výši , částka, , částky , částka, za poskytnutí úvěru a částky , částka, za doplňkovou službu flexibilního a komfortního splácení ve 21 měsíčních splátkách ve výši , částka, , poslední splátka ve výši , částka, . Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na svůj závazek neuhradil žalobkyni ničeho, ač byla o úhradu jeho dluhu upomínán předžalobní výzvou odeslanou mu dne , datum, . Žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného.12. Sjednání úvěru je třeba posoudit podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a také podle zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, (dále jen „ZsÚ“), neboť v daném případě jde zjevně o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 420 a § 1810 a násl. o. z.13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 86 odst. 1 ZsÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Zakotvením § 86 ZsÚ do právního řádu došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, podle níž musí věřitel před uzavřením smlouvy posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (čl. 8).15. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.18. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. Jak pregnantně rozvedl Krajský soud v Praze v rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v němž vystupovala žalobkyně také na straně žalující: „Vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem