13 C 7/2024-17 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na podkladě uzavřené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , které se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit v měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však svůj závazek nedodržel, jelikož úvěr řádně a včas nevrátil. Žalovaný uhradil žalobkyni 23 splátek po , částka, , tj. celkem , částka, . Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalovaný dluh neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván upomínkou ze dne , datum, a , datum, , proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení zesplatněné jistiny ve výši , částka, . Žalobkyně požadovala po žalovaném též úhradu úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný na úhradu svého dluhu neuhradil ničeho ani po předžalobní upomínce zástupce žalobkyně ze dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, proti žalobě proto ničeho nenamítal. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí., právnická osoba, listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovaným formou elektronické komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně se zavázala žalovanému vyplatit úvěr ve výši , částka, . Podle čl. 4.3 smlouvy měl být úvěr čerpán následujícím způsobem: vyplacením částky , částka, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , vyplacením částky , částka, ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku ze smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a započtením částky , částka, na náklady žalobkyně. Žalovaný uhradil žalobkyni 23 splátek po , částka, , tj. celkem částku , částka, .5. Z předsmluvních informací soud zjistil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy žalovaného seznámila s jeho právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy.6. Z detailu pohybu – okamžitá příchozí platba vzal soud za prokázané, že dne , datum, zaslal žalovaný ze svého účtu č. , č. účtu, na účet žalobkyně částku , částka, .7. Z detailu pohybu – bezhotovostní platba soud zjistil, že dne , datum, zadala žalobkyně pokyn k bezhotovostní k platbě , částka, na účet žalovaného č. , č. účtu, .8. Z detailu pohybu – platba převodem uvnitř banky soud zjistil, že dne , datum, zaslala žalobkyně na účet č. , č. účtu, částku , částka, .9. Z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalobkyně uvedla žalovanému, že částka , částka, bude vyplacena na jeho účet, částka , částka, bude použita na úplnou úhradu předchozího závazku plynoucího ze smlouvy č. , hodnota, a částka , částka, bude započtena na náklady žalobkyně. Žalovaný byl povinen platit splátky úvěru , částka, každého 15. dne v měsíci, počínaje dnem , datum, . Poslední splátka měla být uhrazena dne , datum, .10. Upomínka č. , hodnota, ze dne , datum, včetně podacího lístku prokazuje, že žalobkyně odeslala žalovanému dne , datum, s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky výzvu k úhradě dlužné částky a vyúčtovala mu poplatek za upomínku ve výši , částka, .11. Upomínka č. , hodnota, ze dne , datum, včetně podacího lístku prokazuje, že žalobkyně odeslala žalovanému dne , datum, s ohledem na jeho prodlení s uhrazením měsíční splátky výzvu k úhradě dlužné částky a vyúčtovala mu poplatek za upomínku ve výši , částka, .12. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:13. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti ze dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v souladu s níž měl žalovaný čerpat finanční prostředky ve výši , částka, . Žalobkyně v řízení netvrdila ani nedokládala, že by zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne , datum, , který byl žalovanému dle podacího archu odeslán téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil.14. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil (§ 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). Žalovanému byla poskytnuta částka , částka, a částka , částka, , žalovaný žalobkyni vydal celkem částku , částka, .15. Vzhledem k tomu, že ke sjednání smlouvy došlo po , datum, , je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.19. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 257/2016“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.20. Podle § 86 zákona č. 257/2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy.23. Soudní dvůr , právnická osoba, – druhý senát v rozsudku ze dne , datum, ve věci OPR-, právnická osoba, . proti GK, C-679-18, uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/1