15 C 236/2023-45 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení výše uvedené částky 12 202 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 202 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že poskytla dceři žalované [jméno] [příjmení] ve dnech [datum] až [datum] ambulantní a lůžkovou péči, přičemž náklady související s jejím poskytnutím byly žalované vyúčtovány fakturou [číslo] ze dne [datum] se splatností dne [datum] částkou 12 202 Kč stanovenou jako součin hodnoty bodu a počtu bodů stanovených vyhláškou č. 134/1998 Sb. a dle cenového předpisu o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb [číslo] zveřejněného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR [číslo] ze dne [datum]. Dcera žalované nebyla v době poskytnutí zdravotní péče pojištěna, a proto žalované jako zákonné zástupkyni vznikla povinnost vynaložené náklady uhradit žalobkyni sama, neboť je žalobkyni doposud neuhradila. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani po upomínce ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Žalovaná je státní příslušnicí Belgie, což do řízení vnáší mezinárodní prvek. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Mezinárodní příslušnost českých soudů k projednání dané věci je založena s odkazem na čl. 25 bodu 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). V odst. 7 smlouvy o poskytnutí zdravotní péče se účastníci dohodli na příslušnosti českých soudů k řešení jejich sporů. Co se týče určení rozhodného práva, postupoval soud dle § 87 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, dle kterého se smlouvy řídí právem státu, s nímž smlouva nejúžeji souvisí, pokud strany nezvolily rozhodné právo. Volba práva musí být vyjádřena výslovně nebo musí bez pochybností vyplývat z ustanovení smlouvy nebo z okolností případu. Smluvní strany si zvolily jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá z odst. 7 smlouvy o poskytnutí zdravotní péče. 4. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila a žalovaná svůj souhlas vyslovila postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, a to smlouvy o poskytnutí zdravotní péče, faktury včetně přílohy k faktuře, přehledu k faktuře, ověření platnosti pojištění, Věstníku Ministerstva spravedlnosti ČR [číslo] ze dne [datum] a upomínky včetně dodejky od žalované, má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla dceři žalované na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče zdravotní péči, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout dceři žalované zdravotní péči v rozsahu nezbytně nutném pro záchranu jejího života a péči a služby vyžádané žalovanou a žalovaná se zavázala za poskytnutou péči žalobkyni zaplatit smluvní cenu v souladu s platným ceníkem výkonů nemocnice, přičemž v případě, že žalovaná zajišťuje úhradu péče bez prostřednictví třetí osoby, zavázala se žalovaná zaplatit za vyúčtovanou péči neprodleně po jejím vyúčtování. Pro případ prodlení s úhradou peněžité částky bylo mezi stranami smlouvy sjednáno právo žalobkyně požadovat úrok z prodlení v zákonné výši. Za poskytnutou zdravotní péči dceři žalované v období od [datum] do [datum] účtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne [datum] částku 12 202 Kč splatnou dne [datum]. Dcera žalované v době poskytnutí zdravotní péče nebyla pojištěna. Žalovaná nerozporovala tvrzení žalobkyně, že na tuto částku neuhradila ničeho. K zaplacení žalované částky byla posléze vyzvána upomínkou žalobkyně ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě následujícího dne. 6. Po právní stránce soud věc posoudil takto: Dceři žalované byla žalobkyní poskytnuta zdravotní péče, přičemž dcera žalované nebyla účastna zdravotního pojištění ve smyslu § 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění ke dni poskytnutí zdravotní péče. Bylo proto povinností žalované jako zákonné zástupkyně uhradit náklady související s poskytnutím zdravotní péče její dceři, jejichž výši vyčíslila žalobkyně v souladu s obsahem přílohy [číslo] vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění účinném ke dni poskytnutí péče, a dle Cenového předpisu Ministerstva zdravotnictví [číslo] o regulaci cen poskytovaných zdravotních služeb uveřejněné ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR [číslo]. Mezi účastníky platně vznikl závazkový vztah ve smyslu § 1723 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.”. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala právní důvod žalované částky i její výši, a proto soud uložil žalované vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 9. Lhůta pro splnění povinností uložených žalované tímto rozsudkem byla soudem stanovena na základě § 160 odst. 1 o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci rozsudku.