20 C 136/2024-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu na žalované domáhala zaplacení částky 29 016 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela dne 9. 5. 2023 s žalovanou smlouvou č. , tel. číslo, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč s možností navýšení výše úvěru. Úvěr byl později navýšen na částku 25 000 Kč. Poskytnuté peněžní prostředky právní předchůdkyní žalobkyně měla žalovaná vrátit do 27. 8. 2023. Avšak žalovaná měsíční splátky řádně a včas nesplácela, dostala se tak dne 28. 8. 2023 do prodlení s úhradou dluhu. Smlouvu o úvěru byla žalovanou a původní věřitelkou uzavřena prostřednictvím webové stránky www.zaplo.cz, kde se žalovaná zaregistrovala a poté požádala původní věřitelku o poskytnutí konkrétního úvěru. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalované její lustrací ve veřejně dostupných databázích z.s.p.o., ISIR, CEE, SOLUS, NRKI, BRKI, CNCB, CBCB. Původní věřitelka zaslala částku úvěru na bankovní účet žalované č. , č. účtu, s VS , var. symbol, . Žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, když jistinu úvěru původní věřitelce neuhradila. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023. Naposledy byla žalovaná k zaplacení dlužné částky vyzvána upomínkou zaslanou mu dne 17. 1. 2024. Pohledávka žalobkyně činila celkem částku ve výši 29 016 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 21 850 Kč, sjednaného smluvního úroku ve výši 5 750 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 416 Kč.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. S ohledem na splnění podmínek ustanovení § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z žalobkyní předložených listin má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou za pomocí prostředků komunikace na dálku dne 9. 5. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované téhož dne úvěr ve 25 000 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 279,83 % a to převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná byla dle smluvních ujednání povinna vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou splatnou částku ve výši 30 750 Kč (poskytnutý úvěr ve výši 25 000 Kč a roční nominální úroková sazba ve výši 279,83 % ročně z částky 25 000 Kč, stanovená celkovou výši 5 750 Kč.). Na základě dodatku ke smlouvě o úvěru č. , tel. číslo, byla změněna smlouva, co do výše úroku, kdy byla stanovena zápůjční úroková sazba na výši 110,46 % ročně, s datumem splatnosti 24. 7. 2023. Délka splatnosti půjčky byla stanovena na 76 dní s poplatkem za změnu ve výši 3 627 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni společnost , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně seznamu postoupených pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 17. 1. 2024, odeslaným téhož dne, tj. 17. 1. 2024 (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 1. 2024, podací lístek ze dne 17. 1. 2024). K zaplacení dluhu byla žalovaná vyzvána právní předchůdkyní žalobkyně upomínkami ze dne 16. 6. 2023 a 27. 8. 2023 (upomínky ze dne 16. 6. 2023 a ze dne 27. 8. 2023). Posléze byla žalovaná k uhrazení pohledávky vyzvána právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 17. 1. 2024, odeslanou téhož dne (předžalobní upomínka ze dne 17. 1. 2024, podací lístek ze dne 17. 1. 2024). Dle předložených listinných důkazů není patrno, jak a zda vůbec žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru.5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Dle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.8. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.9. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.10. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.11. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., a proto je spotřebitelská smlouva dle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, přičemž k neplatnosti smlouvy soud přihlédl dle uvedeného ustanovení z úřední činnosti. Převzala-li žalovaná peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje zbývající dosud nevrácená jistina úvěru ve výši 21 850 Kč.12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu České republiky je nutno mít za to, že žalovaná se doposud neocitla v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovena soudem až v tomto rozhodnutí. Co do žalovaného zákonného úroku ve výši 15 % ročně z částky 29 016 Kč od 28. 8. 2023 do zaplacení, smluvního úroku ve výši 5 750 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 416 Kč (výrok II. rozsudku) byla žaloba proto zamítnuta.13. Výrok III. rozsudku je dán ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně ve věci uspěla co do částky 21 850 Kč, tj. 66 % z celku a neuspěla, co do zákonného úroku z prodlení tj. částky 4 114 Kč, a částky 7 166 Kč, celkem 11 280 Kč, tj. 34 % z celku. Žalobkyně má tak právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu úspěchu a neúspěchu ve věci, tj. ve výši 32 % z celkových účelně vynaložených nákladů řízení. O odměně a paušální náhradě nákladů žalobkyně soud rozhodl v daném případě podle § 14b odst. 1 vyhl. č.177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána ná