7 C 24/2024-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 10 240 Kč, skládající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 000 Kč a poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 2 240 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. 2. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou jako podnikatelkou uzavřela prostřednictvím webové stránky [webová adresa] dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit nejdéle do [datum]. Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet], žalovaná však žalobkyni neuhradila ničeho. Žalobkyně v souladu se smlouvou požaduje po žalované (vedle jistiny úvěru) rovněž poplatek za jeho poskytnutí ve výši 160 Kč denně za dobu od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti v celkové výši 2 240 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná k zaplacení žalované částky vyzvána upomínkou zaslanou jí dne [datum]. 3. Žalovaná se poté, co byla soudem vyzvána ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, k výzvě soudu nevyjádřila, a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Z tohoto důvodu postupoval soud ve shodě s ust. § 115a o. s. ř., a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo poskytnutí podnikatelského úvěru ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala žalobkyni splatit čerpané peněžní prostředky a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2% z nesplaceného zůstatku jistiny úvěru. Splatnost úvěru měla dle smlouvy nastat dne [datum]. 6. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně na účet žalované uvedený ve smlouvě o podnikatelském úvěru (č. ú. [bankovní účet]) vyplatila částku 8 001 Kč. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně ve věci této zaslal dne [datum] žalované výzvu k úhradě žalované částky 8. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaná se jej zavázala uhradit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru do [datum]. Žalovaná svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostála, když žalobkyni neuhradila ničeho a zůstala jí dlužna žalovanou částku (jistina ve výši 8 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru po dobu 14 dní za období [datum] až [datum] v celkové výši 2 240 Kč). 9. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>10. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.</i> <i>12. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 14. Žalobkyně předloženými důkazy prokázala svá žalobní tvrzení. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z. Žalobkyně svým smluvním povinnostem dostála, žalovaná nikoliv, když zůstala žalobkyni dlužna na jistině částku 8 000 Kč a na poplatcích za poskytnutí úvěru 2 240 Kč. Výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení z žalované částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která se svého nároku domáhala formulářovou žalobou, vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, které tvoří odměna advokáta za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tři režijní paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. a soudní poplatek ve výši 800 Kč dle položky 2 bod 1 písm. b) sazebníku poplatků v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. 16. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.