9 C 136/2024-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhá po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále též jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, , čímž se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil, jelikož mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Žalovaný poskytnutou částku dosud nevrátil. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Jelikož žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil i přes předžalobní upomínku ze dne , datum, , domáhá se žalobkyně vydání bezdůvodného obohacení ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, , tj. od 11. dne po odeslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a po celé řízení byl zcela pasivní, přestože mu byla žaloba řádně doručena dne , datum, .3. Soud ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci řízení svým postojem vyjádřili souhlas s tímto postupem.4. Z dokumentu „smlouva o spotřebitelském úvěru“ bez data vyplývá, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jednala se žalovaným o poskytnutí peněžních prostředků do výše , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, s tím, že žalovaný by úvěr spolu s příslušným smluvním úrokem vrátil dle individuálních podmínek uvedených ve smlouvě.5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že společnost , právnická osoba, zaslala na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, , a to pod variabilním symbolem , var. symbol, .6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl ke dni , datum, žalovaný, na uvedený účet byla dne , datum, připsána příchozí úhrada od společnosti , právnická osoba, v částce , částka, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena společností , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, .8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému bylo písemně oznámeno postoupení pohledávky vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , hodnota, , a to v částce , částka, zahrnující neuhrazenou jistinu, poplatek za zápůjčku, smluvní pokutu, úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady na vymáhání.10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, spolu s podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky , částka, s odkazem na smlouvu o spotřebitelském úvěru, číslo smlouvy 13462987, uzavřenou dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba11. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Společnost , právnická osoba, , zaslala žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne , datum, částku , částka, . Žalovaný poskytnutou částku právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou postoupena na společnost , právnická osoba, ., která ji následně smlouvou ze dne , datum, postoupila na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslaným dle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 87 odst. 1 věty první ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně má vůči žalovanému pohledávku ve výši odpovídající žalované částce. Nárok byl žalován jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo v důsledku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (nepodepsání smlouvy), nicméně byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na kterou se rovněž užije ustanovení ZoSÚ. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční částku ve výši , částka, , čímž došlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. Žalobkyně nebyla schopna prokázat, resp. dobrovolně upustila od dokazování skutečnosti, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru (zápůjčce) uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.18. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., absolutně neplatná; k této neplatnosti soud přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.).19. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.), když pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou ve smyslu § 1879 o. z. Žalovaný přes výzvu žalobkyně poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, resp. žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by na pohledávku cokoli zaplatil, ve sporu zůstal zcela pasivní, a proto soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nezaplacení dlužné částky. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku, která mu byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a kterou dosud nesplatil. Z dokazování vyplynulo, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta částka , částka, a žalovaný ničeho nevrátil. , adresa, 000 Kč tak představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, které je žalovaný povinen vrátit. Soud žalobě vyhověl co do žalované jistiny, jelikož žalovaná částka odpovídala zapůjčené jistině, kterou žalovaný ani částečně nesplatil.20. Soud výrokem II. zamítl požadované příslušenství pohledávky, tj. úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, z níže uvedených důvodů.21. Z § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první, a jde tak o speciální úpravu vypořádání p