19 C 341/2025-19 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným ke zdejšímu soudu dne 15. 8. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně www.rerum.cz, na kterém si žalovaný nastavil požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnil žádost o úvěr, souhlasil s podmínkami úvěru a smluvní dokumentací a prostřednictvím ověřovací platby ve výši 1 Kč ověřil totožnost a majitele bankovního účtu. Žalobkyně lustrovala žalovaného ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI a BRKI). K ověření příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu. Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru byla žalobkyní schválena a následně byl žalovanému dne 31. 1. 2024 poskytnut úvěr, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , který je totožný s bankovním účtem, ze kterého byla provedena výše popsaná ověřovací platba. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, vždy nejpozději k 1. dni v měsíci, úrok ve výši 40 % p. m. přirostlý za uplynulé období. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle čl. 4. 2. písm. c) smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný opakovaně porušil smluvní podmínky dané smlouvou o úvěru, žalobkyně proto celý úvěr ke dni 4. 6. 2024 zesplatnila. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Předžalobní výzva mu byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 14. 6. 2025. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 10 000 Kč, smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny v kapitalizované výši 4 000 Kč, úroku z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 5. 6. 2024 do zaplacení a na zaplacení smluvní pokuty v kapitalizované výši 3 740 Kč. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal pasivní.3. Soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) na základě listinných důkazů předložených účastníky, neboť žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný svůj souhlas vyslovil postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Z kopie občanského průkazu číslo , hodnota, vydaného Městským úřadem v , adresa, dne 17. 12. 2019 a z kopie řidičského průkazu žalovaného číslo , IBAN, vydaného Městským úřadem v , adresa, dne 30. 3. 2016 soud zjistil, že žalobkyně měla k dispozici pro ověření totožnosti žalovaného tyto jeho osobní doklady.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 31. 1. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 40% měsíčně. Jistinu mohl žalovaný splatit kdykoliv. Úrok ve výši 40% měsíčně byl splatný vždy k 1. dni v měsíci za uplynulé období. Úvěr byl sjednán jako nezajištěný, neúčelový, bezhotovostní, s možností opakovaného čerpání.7. Z Potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že dne 31. 1. 2024 byla z účtu žalobkyně poslána na účet číslo , č. účtu, částka ve výši 5 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , což je rodné číslo žalovaného. Z dalšího Potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 3. 2. 2024 byla z účtu žalobkyně, uvedeného v předchozí větě, poslána na účet žalovaného, uvedený taktéž v předchozí větě, částka ve výši 5 000 Kč, a to pod variabilním symbolem, kterým bylo rodné číslo žalovaného.8. Z Výplatních listů žalovaného, zaměstnaného u společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že za měsíc říjen 2023 činil čistý příjem žalovaného 39 401 Kč, za měsíc listopad 2023 52 014 Kč a za měsíc prosince 2023 45 384 Kč.9. Z dopisu nazvaného „Zesplatnění spotřebitelského úvěru číslo , hodnota, “ ze dne 1. 6. 2024 soud zjistil, že v důsledku porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného žalobkyně dne 1. 6. 2024 celý úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši 30 188 Kč do tří dnů od doručení tohoto dopisu. Ve výzvě není jistina zvlášť vyčíslena.10. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 6. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě částky v celkové výši 35 196,81 Kč do tří dnů na bankovní účet číslo , č. účtu, , pod VS: , var. symbol, a zároveň k úhradě dosud vzniklých nákladů právního zastoupení ve výši 10 309 Kč na účet číslo , č. účtu, , pod VS: , var. symbol, . Ve výzvě není jistina zvlášť vyčíslena.11. Z podacího lístku č. RR2736139366F ze dne 14. 6. 2025 bylo zjištěno, že v uvedený den byla odeslána zásilka z podací pošty , právnická osoba, na adresu žalovaného uvedenou v žalobě i ve smlouvě o úvěru.12. Ze Smlouvy o kontokorentním úvěru a ze Smlouvy o zřízení zástavního práva k pohledávkám ze dne 14. 12. 2023 uzavřených mezi žalobkyní jako dlužníkem a společností , právnická osoba, . jako věřitelem a dále ze Seznamu pohledávek žalobkyně jako dlužníka tvořících zajištění předmětných smluv soud zjistil, že pohledávka žalovaného je zde uvedena ve výši 30 315,49 Kč.13. Ze sdělení právního zástupce žalobkyně ze dne 28. 11. 2025 soud zjistil, že žalovaný ke dni vyhotovení tohoto sdělení ničeho na úvěr neuhradil.14. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo tvrzeno lustrování žalovaného ve veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI, důkazy o lustraci předloženy nebyly. Žalobkyně soudu předložila výplatní listy žalovaného za měsíce říjen až prosinec 2023, ze kterých soud zjistil výši čistého příjmu za každý z uvedených měsíců. Výdaje žalobkyní zkoumány nebyly.15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:16. Dne 31. 1. 2024 žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný měl poskytnutou částku spolu s úrokem vrátit. Žalovaný úvěr ve výši 10 000 Kč čerpal, a to dne 31. 1. 2024 a dne 3. 2. 2024, ale na svůj závazek neuhradil ničeho. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala k zaplacení žalované částky. Důkazy k prokázání povinnosti žalobkyně zkoumat a řádně prověřit úvěruschopnost žalovaného byly nedostatečné. Z listinných důkazů žalobkyně soudu předložila pouze výplatní listy žalovaného, a to za tři měsíce roku 2023 (říjen až prosinec). Soudu však nebylo doloženo, o jaký druh pracovního poměru se jedná, zda na dobu určitou či neurčitou, zda je tedy možné kalkulovat s uvedeným příjmem žalovaného dlouhodobě. K výdajům žalovaného nebyly předloženy žádné důkazy. Soud tak nemohl posoudit majetkovou situaci žalovaného, zjistit výši jeho výdajů například na živobytí, na splátky případných jiných půjček a úvěrů, na vyživovací povinnost. Žalobkyně tak nedoložila, že řádně ověřila možnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr.17. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi účastníky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „ZoSÚ“).18. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.19. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, k