21 C 295/2025-21 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným podepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel dne 13. 11. 2023 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) pomocí webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila tak, že žalovaného požádala o doložení jeho příjmů, případně žalovaný mohl využít služby Instantor či Kontomatik. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne 13. 11. 2023 žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru převodem na účet č. , č. účtu, částku 22 400 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit. Žalovaný však právní předchůdkyni ničeho neuhradil, ačkoli byl k úhradě dluhu byl opakovaně vyzýván, přičemž v upomínce z 5. 2. 2024 byl informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho úhradě. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 23. 3. 2025 na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek z 27. 3. 2025 na žalobkyni. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou zaslanou mu dne 2. 6. 2025. Žalobkyně požadovala přiznat rovněž příslušenství v podobě úroku z prodlení z dlužné částky od dne následujícího po zesplatnění pohledávky. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 13. 11. 2023 se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do úvěrového limitu 22 430 Kč. (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze 13. 11. 2023) Na účet žalovaného č. , č. účtu, byly platby ve výši 20 000 Kč a 2 400 Kč provedeny dne 13. 11. 2023. (potvrzení o provedení transakcí, zpráva , právnická osoba, . ze dne 16. 9. 2025) Zprávou z 5. 2. 2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru. (zpráva o zesplatnění z 5. 2. 2024) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která dne 27. 3. 2025 pohledávku postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek z 23. 3. 2025, smlouva o postoupení pohledávek z 27. 3. 2025, seznam postupovaných pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 6. 2025. K zaplacení dluhu do tří dnů byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2025, zaslanou žalovanému téhož dne. (oznámení o postoupení pohledávky z 2. 6. 2025 a předžalobní upomínka ze dne 2. 6. 2025 včetně podacího lístku z 2. 6. 2025) Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Žalovaný nerozporoval, že žalobkyni či její právní předchůdkyni ničeho neuhradil. Žalobkyně žádným důkazem neprokazovala, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31. 12. 2023 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.11. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu17. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. v souladu s ustanovením § 1820 a násl. o. z. upravujícím uzavírání smluv distančním způsobem, a podle ZoSÚ. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvních ujednání poskytla žalovanému částku 22 400 Kč, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy ani výdaje. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat pouze zjištěním příjmu žalovaného, k čemuž vak ničeho nedoložila. Žalobkyně tak nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).19. Žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlé