21 C 362/2025-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalované zaplacení částky 13 670 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, dne 2. 5. 2024 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla téhož dne žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek ve výši 9 000 Kč ve třech měsíčních splátkách, poslední splátka byla stanovena na den 3. 8. 2024. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované ze skenu dokladu totožnosti a ověřovací korunovou bezhotovostní platbou majitele účtu, na nějž byla zápůjčka vyplacena. Úvěruschopnost žalované žalobkyně prověřila z informací o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrů uvedených žalovanou. Žalovaná uhradila na svůj dluh vůči žalobkyni celkovou částku 17 820 Kč, kterou byly umořeny náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 5 490 Kč. Povinnost zaplatit náklady spojené s uplatněním pohledávky a smluvní pokutu vznikla žalované v důsledku jejího prodlení s úhradou závazku ve lhůtě splatnosti. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani po předžalobní upomínce zaslané jí dne 9. 4. 2025. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení částky 13 670 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 13 670 Kč od 4. 8. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Jednání nařízeného na den 22. 12. 2025 se žalovaná bez omluvy nezúčastnila, ačkoliv byla řádně předvolána, odročení jednání nežádala. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.5. Žalobkyně zaslala na účet žalované č. , č. účtu, dne 2. 5. 2025 částku 15 000 Kč. (zpráva z , právnická osoba, . ze dne 18. 11. 2025, výpis z účtu žalobkyně) Žalovaná žalobkyni uhradila částku 17 820 Kč. (tvrzení žalobkyně) Žalobkyně žalované odeslala předžalobní výzvu dne 9. 4. 2025. (podací lístek ze dne 9. 4. 2025)6. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu smlouvou s , jméno FO, včetně všeobecných obchodních podmínek, upomínkami pro , jméno FO, a předžalobní výzvou pro , jméno FO, , neboť žalobkyní založené důkazy nemají relevantní souvislost s předmětem řízení.7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.8. Žalobkyně poskytla na účet žalované dne 2. 5. 2024 částku 15 000 Kč, přičemž žalovaná jí uhradila částku 17 820 Kč.9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:10. Dle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Žalobkyně sice tvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce, která však doložena nebyla. Tím, že se žalobkyně z nařízeného ústního jednání omluvila, připravila se o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. o povinnosti tvrzení (doplnění tvrzení ohledně procesu uzavření smlouvy o zápůjčce a ověření úvěruschopnosti žalované) a především s ní související povinnosti důkazní a o následcích neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Soud nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce. I pokud by však smlouva uzavřena byla, pak by soud došel k závěru, že nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalované, když ke svým tvrzením ohledně procesu ověření úvěruschopnosti nedoložila vůbec žádné důkazy. Žalobkyně tak nemohla znát finanční situaci žalované, jak jí to ukládá § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18), a proto by byla spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná, přičemž k neplatnosti smlouvy by soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018). Za situace, kdy není prokázáno, že mezi účastníky byl uzavřen smluvní vztah, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně poskytla z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované mohlo vzniknout ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. V posuzovaném případě však žalobkyně žalované poskytla částku 15 000 Kč a žalovaná jí uhradila částku 17 820 Kč, čímž žalobkyni vrátila i více, než o co se na její úkor obohatila. Jelikož žalovaná z titulu bezdůvodného obohacení žalobkyni ničeho nedluží, soud žalobu zcela zamítl.12. Výrok II. rozsudku je dán ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšná žalovaná byla v průběhu řízení zcela nečinná a žádné náklady řízení jí tedy nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.