23 C 48/2025-52 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, .) s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně úvěr ve výši , částka, společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, nejpozději do , datum, . Žalobkyně žalovanému poskytla prostředky bezhotovostně na účet č. , č. účtu, , který žalovaný uvedl. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla na žalobkyni postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku žalobkyni dosud neuhradil.2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.3. Soud z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.4. Z dokumentu nazvaného Smlouva o spotřebitelském úvěru S0008901128252241 datovaného dnem , datum, je patrné, že má představovat smlouvu uzavřenou na dálku, když tento dokument není opatřen podpisem úvěrovaného, který je označen jako , Jméno žalovaného, . Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru plyne, že výše jistiny měla činit , částka, , celková částka k zaplacení pak měla činit , částka, .5. Z dokumentu nazvaného oznámení o postoupení pohledávky, adresovaného žalovanému plyne, že pohledávka byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, ., na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován dopisem zaslaným dne , datum, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy je pak zřejmé, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni.6. Z výpisu z účtu předchůdce žalobkyně je patrné, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, zaslána platba ve výši , částka, . Ze sdělení ČSOB, a.s. soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný a že na jeho účet bylo z účtu předchůdce žalobkyně dne , datum, připsáno , částka, .7. Soud k projednání věci nařídil jednání na , datum, , k němuž se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil. Při tomto jednání soud hodlal v rámci poučovací povinnosti soudu aplikovat § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., a vyzvat žalobkyni, aby prokázala, že smlouva o úvěru byla uzavřena s žalovaným ve znění, ve kterém ji soudu předložil a dále aby řádně tvrdila a prokázala, jak ověřila totožnost úvěrovaného. Poučení dle § 118a o.s.ř. se aplikuje výhradně při jednání. Účastník, který se nedostaví k jednání, znemožní soudu, aby mu toto poučení poskytl. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o.s.ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k její tíži, nikoliv k tíži žalovaného. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. vycházel z obsahu spisu a z listinných důkazů předložených žalobkyní. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalobce k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o.s.ř.). S ohledem na uvedené tak soud nemá za prokázané, že smlouva předloženého znění byla mezi účastníky uzavřena, je nicméně patrno, že předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku , částka, .8. Podle ust. § 2991 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.9. Žalobkyně tak má právo dle ust. § 2993 obč. zák požadovat po žalovaném vrácení částky , částka, , kterou žalovanému poskytl předchůdce žalobkyně. Žalovaný je pak povinen vrátit žalobkyni tuto částku, když dle ust. § 2991 obč. zák. se na úkor žalobkyně obohatil bez spravedlivého důvodu, neboť plnění přijal a v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by povinnost vydat poskytnuté plnění splnil, netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný, soud proto žalobě co do částky , částka, vyhověl. Co do částky , částka, pak žalobu zamítl.10. Neuhrazením smluvního závazku v plném rozsahu se žalovaný dostal do prodlení s placením peněžitého dluhu, čímž mu návazně vznikla povinnost k úhradě úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku), který ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., činí 12,75 %. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, s lhůtou uhrazení do 3 dnů od doručení. Oznámení o postoupení pohledávky bylo v souladu s § 573 o.z. doručeno , datum, . V prodlení se tak žalovaný ocitl , datum, . Od tohoto dne proto soud uložil žalovanému povinnost hradit zákonné úroky z prodlení.11. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení převážně neúspěšná, byla by povinna hradit žalovanému v poměru úspěchu a neúspěchu náklady řízení. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl, jak ve výroku III. uvedeno.