9 C 333/2025-36 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným podepsanému soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně na adrese www.flexifin.cz. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše , částka, a žalovaný se zavázal je splatit spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Žalobkyně uvedla, že při ověření úvěruschopnosti žalovaného zjistila následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech - výpisem z registru neplatných dokladů, výpisem z registru PČR hledaných osob, výpisem z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpisem z katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpisem z registru „sankční seznamy“ a interními registry historie klienta. Žalobkyně uvedla, že nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované prostřednictvím licence AISP – Account Information , právnická osoba, (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne , datum, o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. Případně žalobkyně vycházela z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobkyní ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila , částka, , která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalovaného, což žalobkyně dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně dále provedla lustraci dokladu předloženého žalovaným v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Následně dne , datum, žalobkyně žalovanému vyplatila na účet č. , č. účtu, bankovním převodem částku , částka, . Žalovaný měl ke dni podání žaloby ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku v celkové výši , částka, , přičemž žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši , částka, , poplatku za vyplacení tranší úvěru , částka, , smluvního úroku ve výši , částka, a poplatku za službu „Presto“ ve výši , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení ústního jednání, neboť žalobkyně, ani žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřily (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník. Žalovaný byl ve smlouvě identifikována jménem, příjmením, rodným číslem, adresou trvalého pobytu, e-mailem, telefonním číslem a číslem účtu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému částku až do výše , částka, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni čerpanou částku spolu s příslušenstvím dle smlouvy.5. Z autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že dne , datum, byla ověřena totožnost žalovaného, a to prostřednictvím autorizační platby z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, .6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti a výpisu z účtu soud zjistil, že žalobkyně vedla o žalovaném mimo jiné tyto informace: trvalé bydliště, počet členů v domácnosti (1), výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky (, částka, ), výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení (, částka, ), výše ověřeného čistého měsíčního příjmu (, částka, ) – ověřeno žalovaným doloženým bankovním výpisem, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem (, částka, ), rezerva pro výdaje (, částka, ), vypočítané minimální výdaje (, částka, ), disponibilní příjem (, částka, ) Žalobkyně hodnocení uzavřela výsledkem „Posouzení úvěruschopnosti: úspěšné“.7. Z Obecných principů posuzování a filozofie společnosti FlexiFin soud zjistil, že žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.9. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného ve věci (BankID výpis).10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému zaslat na jeho bankovní účet peněžní prostředky až do výše , částka, , kdy skutečně bylo vypla ceno , částka, a žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky hradit v měsíčních splátkách. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na svůj závazek uhradil pouze částku , částka, .11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:12. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po , datum, , je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZoSÚ“), neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až § 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z.13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení