11 C 111/2026-32 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k podepsanému soudu včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, č. , hodnota, uzavřené dne 17. 1. 2023, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr s limitem do výše 30 000 Kč, který mohl čerpat opakovaně. Smluvní úrok činil 29,97 % ročně. Žalovaný celkem načerpal částku 26 238 Kč, kterou se zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 568 Kč, počínaje dnem 15. 2. 2023. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného na základě jím poskytnutých informací, jež byly následně ověřeny lustrací v registrech a databázích. V případě porušení smluvních povinností byla žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat uhrazení účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením hrazení úvěru, a to v částce 400 Kč za první písemnou upomínku, v částce 600 Kč za druhou písemnou upomínku a v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele, tj. žalovaného, trvajícího alespoň tři měsíce byla žalobkyně oprávněna požadovat částku 1 500 Kč. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když splátky na jistinu úvěru i přes upomínky žalobkyně nehradil řádně a včas, na svůj dluh ničeho neuhradil. V důsledku porušení smluvních povinností žalobkyně dle části 5 odst. 8 smlouvy od smlouvy odstoupila a pohledávka se stala splatná ke dni 20. 7. 2023. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení jistiny ve výši 26 238 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 575,56 Kč, a smluvních poplatků v celkové výši 2 500 Kč. K uhrazení dlužné částky byl žalovaný naposledy žalobkyní vyzván předžalobní upomínkou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, přičemž ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Z těchto důvodů bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), jednáno a rozhodováno v jeho nepřítomnosti.4. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav.5. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 17. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr s úvěrovým rámcem až do ve výše 30 000 Kč, s možností opakovaného čerpání a se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 27,97 % ročně. Žalovaný načerpal celkem částku 26 238 Kč ke koupi mobilního telefonu, kterou byl povinen žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 568 Kč. První splátka byla splatná dne 15. 2. 2023. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo sjednáno oprávnění žalobkyně požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, a to 400 Kč za první písemnou upomínku, 600 Kč za druhou upomínku a 1 500 Kč za ukončení smlouvy žalobkyní z důvodu prodlení žalovaného trvajícího alespoň tři měsíce. Nedílnou součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné pojistné podmínky (smlouva o spotřebitelském úvěru včetně sazebníku a všeobecných pojistných podmínek, pojištění schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, zpracování osobních údajů).6. Žalobkyně uhradila za žalovaného částku 26 238 Kč společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, (smlouvy o spotřebitelském úvěru, potvrzení banky).7. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaný uvedl, že pobírá mzdu ve výši 35 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení 6 000 Kč, splátky úvěrů a jiné závazky 1 012 Kč, údaje byly ověřeny pouze v příslušných databázích a registrech (SOLUS, centrální evidence exekucí a registr CRIF) a občanského průkazu. Příjmy a výdaje žalovaného jinak ověřovány nebyly (zpráva o posouzení úvěruschopnosti včetně výsledku).8. Na svůj dluh žalovaný ničeho neuhradil (přehled splácení).9. Z důvodu porušení smluvních povinností žalobkyně dopisem ze dne 4. 7. 2023 odstoupila od smlouvy a žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky (dopis ze dne 4. 7. 2023).10. K zaplacení žalované částky do sedmi dnů od datace dopisu byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 14. 11.2025 odeslaným dne 20. 11. 2025 (předžalobní upomínka).11. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.12. Dne 17. 1. 2023 žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 26 238 Kč. Žalovaný se je zavázal vrátit společně se smluvním úrokem, nicméně ničeho neuhradil. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala poměry žalovaného pouze v příslušných databázích a registrech. K zaplacení dlužné částky byl vyzván dopisem zástupce žalobkyně, na výzvu však nikterak nereagoval a nezaplatil ničeho.13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.14. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 8. 2024 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.22. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému skutečně poskytla částku 26 238 Kč, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když řádně neověřila jeho příjmy ani výdaje. Úvěruschopnost žalovaného měla být zkoumána pouze v registrech SOLUS, CRIF a centrální evidenci exekucí, které navíc žalobkyně nedoložila. Žalovaným tvrzený příjem žalobkyně neověřila. Výdaje žalovaného vůbec zkoumány nebyly, přičemž žalovaný své náklady na bydlení a jiné závazky uvedl. Vzhledem k tomu, že žalobkyně nezkoumala a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, a neověřila, jaké jiné závazky měl žalovaný, nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).23. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splati