11 C 365/2025-16 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem podaným k soudu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil shora uvedenou částku s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , dne 6. 2. 2020. Původní věřitelka, poté co prověřila úvěruschopnost žalovaného, mu poskytla peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný peněžní prostředky převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy, a zavázal se je vrátit spolu s částkou ve výši , částka, , sestávající se z kapitalizovaného úroku za poskytnutou zápůjčku ve výši , částka, (úroková sazba 24,24 % ročně), odměny za zpracování ve výši , částka, a poplatku za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši , částka, , a to v 30 měsíčních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky tak měla nastat dne 6. 8. 2022. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil, naposledy uhradil splátku dne 13. 2. 2023. K datu 6. 8. 2022 dlužil žalovaný původní věřitelce na jistině částku , částka, a na souhrnném poplatku částku , částka, . Původní věřitelka pohledávku za žalovaným postoupila s účinností ke dni 14. 12. 2022 na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně informován. Žalovaný již neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav:4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovaným dne 6. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši , částka, (souhrnný poplatek se sestává z úroku, poplatku za administrativní činnost původní věřitelky a nákladu původní věřitelky na komfortní splácení), a to v 30 měsíčních splátkách po , částka, splatných vždy do jednoho měsíce od předešlé splátky s tím, že poslední splátka měla činit pouze , částka, . Podpisem smlouvy žalovaný stvrdil, že peněžní prostředky převzal v hotovosti. Sazba RPSN činila 700,46 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradit celkem částku ve výši , částka, .5. Původní věřitelka smlouvou ze dne 29. 4. 2024 postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 4. 2024 odeslaným následujícího dne.6. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně ze dne 29. 7. 2024, odeslaným téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a již ničeho nezaplatil.7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:8. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Dle ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.15. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.17. Předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, který byl spotřebitelem. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného tvrdila žalobkyně, že ji právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala řádně, důkazy však k těmto tvrzením neoznačila. Právní předchůdkyně žalobkyně nikterak nezkoumala příjmy ani výdaje a majetkovou stránku žalovaného.18. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. původní věřitelka narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky). Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když soudu nepředložila žádné důkazy týkající se posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyjma karty zákazníka. Soud proto v souladu s § 588 o. z., shledal smlouvu o úvěru uzavřené původní věřitelkou a žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému původní věřitelkou poskytnuta částka , částka, , jako neplatnou.19. Převzala-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje rozdíl mezi jistinou úvěru, která byla žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta (, částka, ), a částkou, kterou již žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil (, částka, ), žalovaný proto již není ničeho vůči žalobkyni povinen uhradit.20. S ohledem na shora uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítnul, jak je ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.21. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého by měl procesně úspěšný žalovaný právo na náhradu nákladů řízení, nicméně mu v řízení žádné náklady řízení nevznikly.