23 C 162/2025-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobou se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná ve dnech 15. 9. 2023, 24. 8. 2024, 13. 4. 2025, 10. 7. 2025 a 11. 7. 2025 písemně uznala co do důvodu a výše vůči žalobkyni dluhy ve výši vždy 3 000 Kč (tj. celkem 15 000 Kč), které jí vznikly z důvodu neuhrazení poplatků za vyšetření, ošetření a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici žalobkyně. Žalovaná se zavázala svůj dluh vůči žalobkyni uhradit vždy do 15 dnů ode dne písemného uznání každého jednotlivého dluhu. Žalovaná však ničeho neuhradila. Naposledy byla žalovaná vyzývána k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 30. 9. 2025, avšak neúspěšně.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. soud jejich souhlas postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen „o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:5. Žalovaná dne 5. 9. 2023 uznala svůj dluh ve výši 3 000 Kč co do důvodu a výše (neuhrazení poplatku za vyšetření a ošetření a pobytu na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici žalobkyně) a zavázala se jej uhradit žalobkyni do 15 dnů v hotovosti na pokladně žalobkyně nebo vkladem na účet žalobkyně č. , č. účtu, . Žalovaná následně ve dnech 24. 8. 2024, 13. 4. 2025, 10. 7. 2025 a 11. 7. 2025 uznala své dluhy v celkové výši 12 000 Kč (4 x 3 000 Kč) co do důvodu a výše, kdy tyto dluhy vznikly rovněž neuhrazením poplatku za vyšetření a ošetření a pobytu na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici žalobkyně. Žalovaná zároveň svým podpisem každého jednotlivého uznání dluhu vzala na vědomí, že v případě neuhrazení dluhu bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Uznání dluhu plnilo zároveň funkci předžalobní upomínky (prokázáno uznáním dluhu ze dne 13. 4. 2025, ze dne 10. 7. 2025, ze dne 11. 7. 2025, ze dne 24. 8. 2024 a ze dne 5. 9. 2023).6. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 15 000 Kč ve lhůtě do 31. 10. 2025 předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2025 (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 30. 9. 2025).7. Na základě shora uvedeného skutkového závěru, dospěl soud k právnímu závěru, že žalovaná ve dnech 5. 9. 2023, 24. 8. 2024, 13. 4. 2025, 10. 7. 2025 a 11. 7. 2025 postupně uznala svůj dluh v celkové výši 15 000 Kč (5 x 3 000 Kč) co do důvodu a výše. Tento dluh vznikl tak, že žalovaná neuhradila poplatky za své pobyty na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici žalobkyně. Dle § 89b zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Dle § 89e odst. 1 cit. zákona hradí poskytovateli záchytné služby náklady za poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta. Dle § 2 053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla ve dnech 15. 9. 2023, 24. 8. 2024, 13. 4. 2025, 10. 7. 2025 a 11. 7. 2025 ošetřena na protialkoholní záchytné stanici, která je provozována žalobkyní, v důsledku čehož jí vznikl dluh ve výši 3 000 Kč, za každý tento den. Dluh písemně uznala co do důvodu a výše. Následně žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky i předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2025. Žalovaná však své povinnosti z uznání dluhu nesplnila a dnem následujícím po dni splatnosti se proto ocitla v prodlení.8. Splatnost jednotlivých částek nastala vždy 15. dnem ode dne podpisu uznání dluhu. Dluh, která žalovaná uznala dne 5. 9. 2023 byl tedy splatný dne 20. 9. 2025. Dluh, který žalovaná uznala dne 24. 8. 2024 byl splatný dne 8. 9. 2024. Splatnost dluhu, který žalobkyně uznala dne 13. 4. 2025 nastala dne 28. 4. 2025. Dluh, který žalobkyně uznala dne 10. 7. 2025, byl splatný dne 25. 7. 2025 a dluh, který uznala dne 11. 7. 2025, byl splatný dne 26. 7. 2025. Žalobkyně tak má nárok rovněž na zaplacení úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, a to vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých částek dluhu. Jelikož žalobkyně prokázala právní titul i výši žalované částky, která nebyla v řízení nijak rozporována, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalované dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.