23 C 25/2026-40 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 25 204,40 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovaným dne 27. 4. 2025 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše 24 000 Kč. Žalovaný celkem čerpal úvěr ve výši 23 946 Kč. Žalovaný měl poskytnutý úvěr splácet měsíčními splátkami dle sjednaného splátkového kalendáře ve výši 4 % z aktuální dlužné částky společně se sjednanými úroky a poplatky, a to vždy k 20. dni v měsíci. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, žalobkyně pohledávku za žalovaným zesplatnila ke dni 18. 9. 2025, o čemž žalobkyně žalovaného informovala dopisem z téhož dne a vyzvala ho k úhradě dlužné částky. Žalobou uplatněná pohledávka se sestává z dlužné jistiny ve výši 23 383,24 Kč, dlužných poplatků za pojištění v celkové výši 221,16 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje příslušenství, které je tvořeno kapitalizovaným úrokem ve výši 3 431,38 Kč za období od 19. 9. 2025 do 12. 1. 2026, úrokem ve výši 12 % ročně z částky 23 383,24 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 807,24 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 204,40 Kč od 13. 1. 2026 do zaplacení. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, žalovaný však na svém dluhu ničeho neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně posoudila tak, že porovnala příjmy a výdaje žalovaného, současně provedla lustraci žalovaného v několika registrech a databázích, dále stanovila částku, která žalovanému zbývá po odečtení všech mandatorních výdajů a zjistila kreditní skóre žalovaného.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Jelikož se žalovaný, ač řádně obeslán, k jednání nedostavil, neomluvil se a nepožádal ani z důležitého důvodu o odročení a žalobkyně se z jednání omluvil, soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, vycházeje přitom z provedených důkazů a z obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 4. 2025 včetně úvěrových podmínek a fotokopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že účastníci podepsali úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše 24 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 36 měsíčních splátkách ve výši 907 Kč, společně s úrokem ve výši 23,32 % ročně a s poplatkem za pojištění ve výši 5,9 % z minimální splátky. Úvěr byl žalovanému poskytnut za účelem financování nákupu zboží (černé techniky). Smlouva byla žalovaným podepsána elektronicky. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem , jméno FO, a příjmením , jméno FO, , tedy jeho jméno a příjmení bylo zaměněno.6. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne 22. 8. 2024 soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně uchovává data svých klientů týkající se zřizování a čerpání žalobkyní poskytovaných služeb. Znalec konstatoval, že tyto data jsou evidovány důvěryhodným způsobem umožňujícím znalecké zkoumání.7. Z opisu výpisu proplacení smlouvy č. , hodnota, a z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 23 946 Kč.8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad a z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalovaný v souvislosti s úvěrem uhradil celkem 960 Kč.9. Z listiny nazvané jako ověření bonity MLS a z karty klienta soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vycházela z údajů poskytnutých žalovaným o jeho příjmech a výdajích. Žalovaný uvedl, že je svobodný a bezdětný, má příjem ze zaměstnání ve výši 30 000 Kč, jeho měsíční výdaje činí 16 000 Kč, z toho splátky úvěrů činí 10 000 Kč. Žalobkyně dále vycházela z částky životního minima ve výši 4 860 Kč a z normativních nákladů na bydlení ve výši 5 290 Kč.10. Z úvěrové zprávy soud zjistil, že žalobkyně lustrovala v úvěrových registrech osobu jménem , jméno FO, , tj. zaměnila jméno a příjmení žalovaného.11. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 18. 9. 2025 a podacího archu ze dne 18. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala osobu jménem , jméno FO, k zaplacení celého úvěru ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy a tuto výzvu jmenované osobě odeslala dne 18. 9. 2025.12. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 11. 2025 a podacího archu ze dne 13. 11. 2025 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala osobu jménem , jméno FO, k úhradě dlužné částky ve výši 28 197,46 Kč.13. Soud k důkazu neprovedl výpis z obchodního rejstříku žalobkyně z důvodu jeho nadbytečnosti.14. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 23 946 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit společně se sjednaným úrokem a poplatkem za pojištění ve sjednaných splátkách. Žalovaný svým smluvním povinnostem včas a řádně nedostál, když se opakovaně dostával do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Žalovaný celkem uhradil částku ve výši 960 Kč. Žalobkyně adresovala oznámení o zesplatnění úvěru osobě jménem , jméno FO, . Právní zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu k plnění osobě jménem , jméno FO, .15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:16. Dle § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.23. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.24. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.26. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Dle názoru soudu, v daném případě žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem