16 C 278/2021-74 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky splatit společně se sjednaným úrokem, poplatky a poplatky ve lhůtě 24 měsíců od jeho poskytnutí. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalobkyně se žalovanou uzavřely dne [datum] prostřednictvím prostředků komunikace na dálku úvěrovou smlouvu včetně úvěrových podmínek žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala splatit v celkové výši [částka] ve 24 splátkách /viz smlouva o úvěru č.l. 22-26, úvěrové podmínky žalobkyně v elektronické podobě v systému [příjmení], výpis proplacení smlouvy na č.l. 28, výpis čerpání na č.l. 29, sdělení banky na č.l. 50, výpis z účtu na č.l. 51 - 56 /. Před uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované prostřednictvím zaslané žádosti o úvěr, kde žalovaná uvedla svůj měsíční příjem ve výši [částka], příjem ostatních členů domácnosti [částka] měsíčně, výdaje na bydlení ve výši [částka] a životní minima na jednoho dospělého ve výši [částka]. Žalobkyně dále zkoumala úvěruschopnost žalované lustrací v rejstříku ISIR a [příjmení], kdy nezjistila žádné negativní informace /viz výpisy na čl.l 61/. Žalovaná uhradila celkem částku [částka]. Žalovaná se dostala do prodlení, a proto žalobkyně žalovanou vyzvala prostřednictvím SMS k úhradě. Dne [datum] byla žalované zaslána výzva, aby celý dluh uhradila nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy /viz výzva na č.l. 36 Žalovaná netvrdila, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, a to zejména podle následujících ustanovení: 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému 11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice tvrdila i prokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalované, je však zřejmé, že úvěr poskytla v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně vycházela z prostého sdělení žalované, která uvedla toliko výši příjmu a výdajů, když tyto informace o příjmu a výdajích nebyly nijak ověřovány. Žalovaná uváděla další příjem domácnosti, aniž by bylo zřejmé, odkud pochází. Z výpisu z účtu v období, kdy žalobkyně sjednávala se žalovanou úvěr je navíc z účetního obratu patrné, že žalovaná měla vyšší výdaje než příjmy, byť tyto byly navýšeny o částku [částka] od žalobkyně, a počáteční i konečný zůstatek na účtu měl mínusovou hodnotu. 14. Na základě výše uvedeného tak soud vzal za prokázané, že žalobkyně sice chtěla s žalovanou uzavřít smlouvu o úvěru (která je současně spotřebitelským úvěrem), a proto poskytla žalované jistinu úvěru ve výši [částka], přičemž žalované měla vzniknout povinnosti poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím vrátit, smlouva o úvěru však nebyla platně sjednána, jelikož žalobkyně řádně nesplnila svou povinnost dostatečně prověřit a vyhodnotit úvěruschopnost žalované při uzavírání smlouvy v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. 15. V řízení nicméně žalobkyně prokázala, že poskytla žalované jistinu úvěru ve výši [částka] bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), čímž došlo k bezdůvodnému obohacení žalované. Vzhledem k tomu, že žalovaná celkem na svůj dluh uhradila částku [částka], zbývá jí tedy žalobkyni uhradit [částka]. Soud proto přiznal žalobkyni tuto částku odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny a ve zbytku uplatněné jistiny žalobu zamítl. Pakliže soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla neplatně sjednána, nemá žalobkyně nárok na uplatněné příslušenství, jež představuje smluvní úroky, poplatky, pojištění, smluvní pokuty, a v tomto rozsahu žalobu taktéž zamítl. 16. Vzhledem k závěru soudu o absolutní neplatnosti dané smlouvy, je pak neplatné i ujednání o splatnosti dluhu. V takovém případě je pak dle § 1958 odst. 2 o. z. dlužník povinen uhradit dluh bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel k tomu vyzve. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána k vrácení dluhu v dopise ze dne [datum], a to ve lhůtě 14 dnů ode dne sepsání oznámení. Splatnost dluhu tak nastala dne [datum]. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z přiznané částky od žalobkyní požadovaného data [datum] do zaplacení a ve zbytku žalobu zamítl 17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná z 62%, nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 % (rozdíl úspěchu a neúspěchu) v částce [částka]. Celkové náklady žalobkyně ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.