17 C 228/2021-63 — Okresní soud v Mělníku

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 2 152 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila žalobkyně tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO] (dříve [IČO])) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 8 000 Kč v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši celkem 1 120 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a dále s poplatkem ve výši 232 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, uhradil celkem pouze částku 12 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužných částek činí na jistině 1 630 Kč, na dlužném poplatku za hotovostní inkaso částku 486,72 Kč a na dlužném poplatku za životní pojištění částku 35,28 Kč. Žalobkyně dále uplatňuje příslušenství ve formě kapitalizovaného i dále běžícího úroku a úroku z prodlení. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně chtěl uzavřít dne [datum] smlouvu půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu ve výši 8 000 Kč v den uzavření smlouvy, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72 % ročně ve výši celkem 1 120 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, a dále s poplatkem ve výši 232 Kč za doplňkovou službu životního pojištění, a to v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí jistiny ve výši 8 000 Kč v hotovosti. RPSN činí 75,72 %. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky žalovaného uvedené v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění nad rámec žalobkyní tvrzených plateb uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný karta zákazníka - hodnocení bonity/žádost o úvěr, v kterém právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři byl žalovaný nezaměstnaný, do kolonky„ zaměstnavatel“ uvedl„ ÚP“ s adresou [adresa] (adresu Úřadu práce - kontaktního pracoviště [obec]). Uvedený celkový příjem činil 23 557 Kč měsíčně, z toho činily„ další příjmy“ 6 495 Kč, státní sociální dávky 5 712 Kč, přídavky na děti 7 550 Kč a„ ostatní“ příjmy 3 800 Kč. Žalovaný bydlel v nájmu, ohledně společné domácnosti neuvedl žádnou osobu, ačkoliv uvedl, že je ženatý a má 2 nezaopatřené děti. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že výdaje žalovaného na nájem/inkaso činí 6 500 Kč a další výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) činí 12 000 Kč, přičemž žádné další výdaje (např. vyživovací povinnosti, splátky úvěrů) uvedeny nebyly. Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny výpisem z účtu, nájemní smlouvou, SIPO a výměrem podpory. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od [datum] do [datum] (dále jen„ ZoSÚ“). 8. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky. 9. Podle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 10. Dle § 9 odst. 1 poslední věty ZoSÚ věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 11. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 14. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky zápůjčky jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 ZoSÚ dostála. 15. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného uvedené v kartě zákazníka, tedy že by dostatečně ověřovala výši příjmů a výdajů žalovaného. V kartě zákazníka je toliko zaškrtnutím jednotlivých kolonek vyznačeno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila některé výše uvedené listiny. Ve své podstatě se tak jedná pouze o tvrzení žalobkyně zaznamenané v písemné podobě, které není doloženo žádným relevantním důkazem, zejména předložením kopií ověřovaných listin. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru za situace, kdy o správnosti údajů uvedených v kartě zákazníka lze mít důvodné pochyby. 16. V zákaznické kartě jsou uvedeny celkem 4 příjmy domácnosti žalovaného, přičemž mimo příjem ve výši 6 495 Kč představující státní sociální dávky a příjem ve výši 7 550 Kč představující přídavky na děti, jsou dále uvedeny„ další příjmy“ ve výši 6 495 Kč a„ ostatní příjmy“ ve výši 3 800 Kč, aniž by bylo blíže specifikováno, o jaký druh příjmů se jedná, resp. není nijak vysvětlen nesoulad mezi zaškrtnutou kolonkou„ nezaměstnaný“ a uvedení Úřadu práce jakožto zaměstnavatele, tedy zda např. žalovaný v předmětné době pobíral (dočasnou) podporu v nezaměstnanosti. Dále není nikterak specifikováno, jakým konkrétním způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřila výdaje žalovaného ve výši uvedených rovných 6 500 Kč a 12 000 Kč měsíčně, a to v kontrastu se skutečností, že žalovaný bydlel v nájmu spolu se svou manželkou a dvěma nezaopatřenými dětmi (na které domácnost pobírala přídavky na děti). S ohledem na absenci předložení dalších podkladů ze strany žalobkyně soudu proto nezbývalo než uzavřít, že žalobkyně svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného v okamžiku uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru nesplnila, neboť s ohledem na nejasnost uvedených údajů nebylo lze ověřit, že žalovanému zůstáv