17 C 314/2021-81 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 7 929,53 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že požadovaná peněžitá částka představuje cenu za poskytnuté služby třetích stran, cenu za pronájem koncového zařízení a smluvní pokutu za nevrácení pronajatého zařízení. Žalobkyně jako poskytovatelka služeb elektronických komunikací, prostřednictvím kterých jsou třetími osobami poskytovány jejím zákazníkům služby – prémiové SMS, SMS se zvýšenou sazbou a [anonymizováno] jako tzv. služby třetích stran, uzavřela s žalovanou dvě účastnické smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] [číslo] jejichž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky žalobkyně jakožto i nájemní smlouva, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované specifikované koncové zařízení, a žalovaná se zavázala k úhradě nájemného. Žalobkyně služby elektronické komunikace včetně služeb třetích stran poskytovala a žalované poskytla specifikované koncové zařízení, žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala platby za služby vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních žalobkyně a nájemné hradit. Jelikož žalovaná nevrátila pronajaté koncové zařízení, uplatnila žalobkyně také nárok na uhrazení smluvní pokuty. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku 7 929,53 Kč, představující součet neuhrazených plateb za služby třetích stran, neuhrazeného nájemného a smluvní pokuty. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Závěr o skutkovém stavu je ten, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] dne [datum] účastnickou smlouvu [číslo] to včetně všeobecných podmínek žalobkyně, se kterými žalovaná vyslovila souhlas svým podpisem. Žalovaná využila tzv. služeb třetích stran, jež žalobkyně jakožto poskytovatelka služeb elektronických komunikací umožňuje účastníkům využívat. Splatnost jednotlivých měsíčních plateb byla stanovena tak, že tyto odpovídají datům splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaná však své povinnosti porušila, když přestala hradit platby za služby vyúčtované v jednotlivých vyúčtováních. Součástí účastnické smlouvy byla dále nájemní smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalované koncové zařízení – [anonymizována čtyři slova], sériové číslo [bankovní účet], za které se žalovaná zavázala hradit nájemné dle platného ceníku žalobkyně. Jelikož však žalovaná nehradila jednotlivá vyúčtování, vyzvala žalobkyně žalovanou k vrácení pronajatého koncového zařízení, které však žalovaná nevrátila řádně a včas, pročež žalobkyně uplatnila smluvní pokutu za nevrácení zařízení ve výši 4 000 Kč. Konkrétně se jedná o fakturu [číslo] ve výši 4 000 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ve výši 27,42 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ve výši 1 255,94 Kč splatnou dne [datum], [číslo] ve výši 5,17 Kč splatnou dne [datum] a [číslo] ve výši 2 641 Kč splatnou dne [datum], když předmětem těchto faktur jsou mimo ostatní platby (které nejsou předmětem tohoto řízení) vždy zprostředkované služby 3. stran (včetně platebních služeb), dlužné nájemné a uplatněná smluvní pokuta. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Dle § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. 11. Soud vzal za prokázané, že mezi žalovanou a žalobkyní byly platně uzavřeny obě účastnické smlouvy, které obsahovaly smlouvy o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací i nájemní smlouvu na výše specifikované koncové zařízení, na základě nichž byla žalovaná oprávněna za úplatu jednak přímo využívat telekomunikační služby žalobkyně, jednak prostřednictvím právní žalobkyně čerpat služby od třetích subjektů. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny za poskytnuté služby třetích stran, nájemného i uplatněné smluvní pokuty za nevrácení pronajatého koncového zařízení, které žalované vyúčtovala v jednotlivých fakturách, jež však žalovaná neuhradila. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala. 13. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 929,53 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.