17 C 350/2021-58 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 67 556,50 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (ve znění jejího dodatku ze dne [datum]), na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 49 132,50 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu kapitalizovaným úrokem ve výši 54 239,70 Kč v 36 měsíčních splátkách. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu poskytla převodem na účet, žalovaný nehradil svůj dluh řádně a včas, a proto byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 67 556,50 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 49 132 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši 18 424,50 Kč, příslušenství se skládá z nesplaceného kapitalizovaného úroku ve výši 9 159 Kč, náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 150 Kč (3× 50 Kč) a z úroku z prodlení, jednak v kapitalizované výši 5 047,81 Kč z dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], a dále běžícího od [datum] do zaplacení. 2. Následně žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu částečně v rozsahu 27 733,50 Kč (smluvní pokuty ve výši 18 424,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 159 Kč a náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 150 Kč) zpět. Soud proto řízení v této části postupem dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) zastavil. 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaný chtěl uzavřít [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) smlouvu o úvěru [číslo] (ve znění jejího dodatku ze dne [datum]), včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 49 132 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit ve splátkách nejpozději do [datum] RPSN činila 0 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 50 Kč za každou jednotlivou upomínku /viz smlouvu o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek/. Žalovaný úvěr čerpal převodem na jeho účet ve výši 40 000 Kč dne [datum] a ve výši 10 000 Kč dne [datum] /viz smlouvu o úvěru, výpis z účtu žalobkyně, odpověď na žádost o sdělení informací o majiteli účtu/, avšak svůj dluh neuhradil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek (s účinností ke dni [datum]), kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky/. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě, naposledy předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro spor významné skutečnosti. 6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti ani netvrdila, a v rámci vyjádření uvedla, že žádnými listinami ohledně zkoumání úvěruschopnosti nedisponuje. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 16. Jelikož právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala před vlastním uzavřením smlouvy s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. 17. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem jistinu ve výši 50 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Žalovaný měl dle smlouvy uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkem 103 372,20 Kč (jistinu 49 132,50 Kč a kapitalizovaný úrok 54 239,70 Kč), právní předchůdkyni žalobkyni však již uhradil 45 081,70 Kč, neboť po odečtení plateb žalovaného se žalobkyně aktuálně domáhala uhrazení toliko zbytku jistiny (49 132,50 Kč) a úroků (9 159 Kč) v celkové výši 58 291 Kč (103 372,20Kč – 58 291 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni částku 4 050,80 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (49 132,50 Kč – 45 081,70 Kč) včetně zákonných úroků z prodlení z této částky, ve zbývající části požadované jistiny soud žalobu zamítl. 18. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci předžalobní výzvy) byla žalobkyní odeslána dne [datum], přičemž lze předpokládat, že dne [datum] byla výzva žalovanému doručena. S ohledem běžnou 3denní lhůtu k plnění se tak žalovaný dostal do prodlení nejpozději dnem [datum]. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. 19. Soud žalobu zamítl v rozsahu požadovaného zákonného úroku z prodlení jednak za období před zjištěnou splatností bezdůvodného obohacení (představovanou běžícím úrokem z prodlení