19 C 176/2021-59 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne 27. 10. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 2 020 Kč s příslušenstvím za odběr elektrické energie. Nárok odůvodnila tím, že dne 7. 5. 2015 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě této smlouvy dodávala právní předchůdkyně žalobkyně elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované dodanou elektřinu za období od 13. 4. 2017 do 31. 1. 2018 fakturou [číslo] při spotřebě 2,379 MWh ve výši 10 425 Kč, přičemž tím, že žalovaná zálohově zaplatila částku 8 235 Kč, zbývalo jí doplatit 2 190 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 170 Kč, dále již na svůj dluh neuhradila ani přes upomínky právní předchůdkyně žalobkyně ničeho. Smlouvou ze dne 13. 10. 2017 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 10. 2020. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovanou podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli jí předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Dne 7. 5. 2015 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, včetně všeobecných obchodních podmínek a ceníku. Na základě této smlouvy dodávala právní předchůdkyně žalobkyně elektrickou energii do odběrného místa na adrese [adresa žalované], EAN [číslo] /viz smlouva na č.l. 10, všeobecné obchodní podmínky na č.l. 44, ceník na č.l. 43 Právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované dodanou elektřinu za období od 13. 4. 2017 do 31. 1. 2018 fakturou [číslo] na částku 10 425 Kč, přičemž po započtení přijatých plateb ve výši 8 235 Kč činil nedoplatek žalované 2 190 Kč, který měla uhradit do 19. 2. 2018 /viz faktura na č.l. 40 Na tuto fakturu žalovaná uhradila dne 16. 11. 2018 pouze 170 Kč /viz nesporované tvrzení žalobkyně na č.l. 12, a to i přes upomínku ze dne 22. 3. 2018 /viz upomínka na č.l. 39 Pohledávky byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni 23. 9. 2020 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č.l. 35 včetně dodatků na č.l. 11 a 13, potvrzení o úhradě kupní ceny na č.l. 14, seznam postoupených pohledávek na č.l. 16 Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 10. 2020 /viz oznámení o postoupení pohledávky na č.l. 34, který jí byl společně s předžalobní upomínkou zaslán téhož dne /viz předžalobní upomínka na č.l. 15, podací arch na č.l. 42 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud posoudil uzavřenou smlouvu ze dne 7. 5. 2015 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako smlouvu uzavřenou podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 6. Žalovaná však svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnila, když neuhradila řádně a včas svůj dluh za spotřebované služby za období od 13. 4. 2017 do 31. 1. 2018 v celkové výši 2 190 Kč do 19. 2. 2018, když uhradila pouze dne 16. 11. 2018 částku 170 Kč. Soud proto uložil povinnost žalované zaplatit částku 2 020 Kč. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, a vznikla jí tak povinnost dle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 600 Kč (3 úkony x odměna ve výši 200 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč (21 % z částky 900 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.