7 C 12/2021-26 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobce se obrátil dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnil tím, že žalovaný byl dne [datum] převezen do protialkoholní záchytné stanice v [obec] dle zákona 65/2017 Sb., pročež žalovanému vznikla povinnost uhradit náklady na jeho převoz podle § 24 odst. 3 tohoto zákona, neboť u něj byla zjištěna přítomnost alkoholu. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu trvalého pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel na č. l. 23 Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů). 5. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Dne [datum] kontrolovala hlídka Policie České republiky (dále jen„ PČR“), Obvodního oddělení [obec], žalovaného v Podhořanech na benzinové čerpací stanici Radius, a to na základě oznámení. Žalovaný ležel bez bot venku na zemi, třásl se, zpočátku vůbec nekomunikoval a jevil známky podchlazení (venkovní teplota t. č. byla zhruba -1°C). Žalovaný měl u sebe batoh, v němž měl 6 půllitrových plechovek piva a 1 l láhev vodky zpola vypitou. Pracovnice předmětné benzinové čerpací stanice hlídce PČR sdělila, že si žalovaný u ní s další osobou koupili několik plechovek piva a 1 l láhev vodky a tito poté na venkovní lavičce pořízený alkohol konzumovali. [příjmení] [jméno] se u žalovaného snažila provést dechovou zkoušku na alkohol, avšak k značné opilosti žalovaného se ji provést nepodařilo, přestože tento s hlídkou spolupracoval. Vzhledem k tržnému poranění na hlavě a k prochladnutí byla přivolána RZS, která za asistence hlídky PČR, převezla žalovaného nejprve k provedení nezbytných vyšetření do [nemocnice]. [příjmení] [nemocnice] musel být žalovaná odveden, neboť nebyl schopen samostatné chůze. Po nezbytném ošetření začal žalovaný jevit známky postupného střízlivění, kdy začal být agresivní, až vůči němu musela hlídka PČR užít donucovací prostředky, včetně služebních pout. Ošetřující lékař v [nemocnice] rozhodl, vzhledem k silné podnapilosti žalovaného, o jeho převozu do protialkoholní záchytné stanice. Vzhledem k tomu, že RZS odmítla žalovaného do protialkoholní záchytné stanice převést, neboť tento nebyl ohrožen na životě a zdraví, převoz zajistila přítomná hlídka PČR. Žalovaný byl poté přijat do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] dne [datum] v 00:30 hodin /viz úřední záznam PČR na č. l. 11-12, záznam protialkoholní záchytné stanice na č. l. 13-14 Náklady na převoz žalovaného byly vyčísleny v celkové částce [částka] (celkem 80 km) a žalovaný byl opakovaně vyzýván k jejich úhradě, naposledy výzvou ze dne [datum] se splatností do [datum], kdy žalovaný si zásilku převzal dne [datum] /viz vyúčtování nákladů na č. l. 15-17, výzvy k úhradě včetně doručenek na č. l. 18-22 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu, a to přestože u něj nebylo provedeno laboratorní vyšetření. U žalovaného byl nalezen alkohol, přičemž pracovnice benzinové čerpací stanice, u níž byl žalovaný nalezen, potvrdila, že tento alkohol si zde žalovaný pořídil a následně i konzumoval. Žalovaný zjevně jevil známky silné opilosti, v mrazu bez bot ležel na zemi, nebyl schopen samostatné chůze, zpočátku nebyl schopen komunikovat, kdy následně se začal chovat agresivně, a to až do takové míry, že ošetřující lékař rozhodl o jeho převezení do protialkoholní záchytné stanice, kdy převoz byl realizovaný hlídkou PČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, tedy žalobce. Soud tak dospěl k závěru, že byly naplněny všechny podmínky § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a žalovanému vznikla povinnost uhradit náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly, tedy žalobci. Žalobce tak uplatnil svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobce uplatnil. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů řízení podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 12. Výrokem III. pak byla žalovanému uložena dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, povinnost zaplatit soudní poplatek za podaný návrh ve výši dle sazebníku [částka], neboť žalobce je ze zákona od poplatkové povinnosti osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. a) zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích), a tato povinnost přechází na procesně neúspěšného žalovaného. 13. Lhůty k plnění byly stanoveny ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.