11 C 95/2021-40 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] na zdejší soud s žalobou, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 111 151,78 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že poskytla žalovanému revolvingový úvěr ve formě úvěrového rámce, a to na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum]. Žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce prostředky v celkové výši 296 662,57 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 5 500 Kč, které byly splatné vždy k 10 dni v měsíci a počínaje měsícem září [rok]. Žalovaný svému závazku vyplývajícímu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nedostál a dluh věřiteli neuhradil řádně a včas. Žalovanému byla v souladu se smlouvou o úvěru účtována smluvní pokuta za prodlení se splacením dluhu, jejíž výše činila do [datum] 8% z každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů a od [datum] ve výši 0,1 % denně ze splátky, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností ke dni [datum]. K tomuto dni se stal dluh žalovaného v celkové výši 111 151,78 Kč splatným, z toho 98 623,73 Kč představuje jistinu, 9 630,25 Kč představuje úroky, 1 347,30 Kč představuje pojistné, 600 Kč představuje náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínky a 950,50 Kč představuje smluvní pokutu za prodlení. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby žalovaný nezaplatil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud v této věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně zaslala soudu vyjádření, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí /vyjádření na č. l. 37 spisu/, žalovaný se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř. 4. Soud uvádí, že se v tomto případě jedná o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne [datum], o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle čl. 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost pro věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států. Podle čl. 4 bodu 1 nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalující strany je z pohledu nařízení irelevantní. [příjmení] žalující tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. V dané věci je navíc s ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy dána též výlučná mezinárodní příslušnost soudu státu dle bydliště žalovaného (tedy soudu České republiky) dle čl. 18 bodu 2 nařízení Brusel I bis. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem České republiky a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. 5. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru s [právnická osoba], a.s., sídlem [adresa]. Jak vyplývá z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl [anonymizováno], vložka [číslo], k [datum], tj. ke dni účinnosti přeshraniční fúze, přešel veškerý majetek, dluhy, práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů [právnická osoba] na žalobkyni. Na straně žalobkyně je tak dána aktivní legitimace. 6. Soud na základě předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru ve formě úvěrového rámce, a to na základě žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž měsíční splátka byla sjednána ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v měsíci. Jejich splatnost byla sjednána k 10. dne v měsíci. Smluvní strany si dále ujednaly, že žalovaný je povinen platit pojištění, a to ve výši 1,75 % ze splátky úvěru /viz žádost /smlouva o poskytnutí úvěru a všeobecné úvěrové podmínky [anonymizována dvě slova] na č. l. 12 spisu/. Žalovaný postupně čerpal úvěr, který částečně splatil, ale z části svému závazku nedostál a žalobkyni tak dluží na jistině částku 98 623,73 Kč, na úroku částku 9 630,25 Kč, na pojistném částku 1 347,30 Kč a na smluvní pokutě částku 950,50 Kč a dále žalobkyni dluží částku 700 Kč, představující náklad za vymáhací proces /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 13-25 spisu/. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy a neuhrazený dluh se stal k [datum] splatným /viz odstoupení od smlouvy na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne [datum] /viz dopis na č. l. 28 spisu/. 7. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný v rámci tohoto smluvního vztahu průběžně čerpal peněžní prostředky v rámci úvěru a část peněžních prostředků řádně a včas nevrátil. 8. Ke vzniku předmětného závazku došlo [datum]. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je třeba tento smluvní vztah posoudit podle dosavadní právní úpravy, a to zejména ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) upravující smlouvu o úvěru a ustanovení § 544 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) ve spojení s ust. § 300 a násl. obch. zák. upravující smluvní pokutu. 9. Podle ust. § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle ust. § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. 11. Podle ust. § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. 12. Podle ust. § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. 13. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 14. Na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný z části vrátil. Část úvěru ve výši 98 623,73 Kč žalovaný nevrátil. V důsledku porušení povinnosti žalovaného splácet dluh řádně a včas dle dohodnutých podmínek žalobkyně od smlouvy odstoupila a celý dluh žalovaného se stal splatným k [datum] Sml