12 C 179/2022-45 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 96 319 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný a obchodní společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému bezhotovostním převodem prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu vrátit spolu s úroky za dobu úvěru ve výši 54 976 Kč a s úhradou za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč, to vše v 36 měsíčních splátkách po 3 416 Kč počínaje dnem [datum], nejpozději dne [datum]. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni [datum] dluh zesplatnila a vyzvala žalovaného k jeho okamžité úhradě. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná výše dlužné částky činí na jistině 50 000 Kč a na dlužných úhradách za služby 46 319 Kč. V rámci příslušenství žalobkyně nárokuje zaplacení úroku a úroku z prodlení z části v běžící a z části v kapitalizované výši patrné z výroku tohoto rozsudku. 2. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Na základě provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: 4. Žalovaný a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit vedle jistiny rovněž úrok ve výši 56,71 % ročně v celkové výši 54 976 Kč a administrativní poplatek ve výši 18 000 Kč, tj. celkem 122 976 Kč v 36 měsíčních splátkách po 3 416 Kč RPSN bylo sjednáno ve výši 101,01 %. Žalovaný v žádosti o spotřebitelský úvěr uvedl, že je svobodný, jeho nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, pracuje ve společnosti [právnická osoba], výdaje na bydlení má ve výši 4 000 Kč, ostatní a osobní výdaje ve výši 7 000 Kč, jeho měsíční příjmy činí 25 000 Kč a výše jiných splátek činí 2 900 Kč /viz smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] na č. l. 12-14 spisu a karta zákazníka na č. l. 7 spisu/. Žalobkyně dne [datum] převedla částku 50 000 Kč na účet č. [bankovní účet], který žalovaný uvedl pro tyto účely ve smlouvě o úvěru /viz výpis z účtu na č. l. 15 spisu/. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila /viz oznámení o zesplatnění ze dne [datum] na č. l. 21 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] evidovaná elektronicky v systému [příjmení], jmenný seznam na č. l. 27 spisu a oznámení o postoupení + informace + podací lístky na č. l. 16-17 spisu/. Žalovaný byl k uhrazení dluhu vyzván naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz výzva k plnění na č. l. 10-11 spisu a podací lístek na č. l. 18 spisu/. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku ve výši 50 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit spolu s úroky za dobu úvěru ve výši 54 976 Kč a s úhradou za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč, to vše v 36 měsíčních splátkách po 3 416 Kč. Neboť žalovaný nehradil splátky řádně a včas právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 50 000 Kč. Soud vzal dále za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný chtěli uzavřít smlouvu o úvěru, v nichž by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, a žalovaný by se zavázal vrátit žalobkyni jistinu úvěru spolu s příslušenstvím. Podle soudu tato smlouva nebyla platně sjednána, neboť žalobkyně řádně nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Je-li smlouva od počátku neplatná, nemá žalobkyně právo na zaplacení příslušenství ani smluvních pokut. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dosud neuhrazené jistiny ve výši 50 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně v řízení ani dostatečně netvrdila a neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí, žalobkyně uvedla ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jen velmi obecná tvrzení. Odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří, např. potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdkyně žalobkyně v této souvislosti neověřila příjmy ani výdaje žalovaného. Byť žalobkyně tvrdila, že měla před uzavřením smlouvy k dispozici výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu žalovaného, tak tyto ve spise založeny nejsou. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí, a to na základě informací získaných od žalovaného, přičemž vycházela z prohlášení žalovaného, že je schopen posoudit, zda smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci, kdy právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně se však neměla spokojit s tvrzením žalovaného, ale měla se zabývat skutečnými konkrétními výdaji žalovaného a tyto ověřit, aby si mohla uzavřít, zda je ve finančních možnostech potenciálního klienta úvěr za sjednaných podmínek splácet. Tvrzení žalobkyně o posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet s odbornou péčí žalobkyně neprokázala. Porušení této povinnosti zakotvené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru způsobuje neplatnost smlouvy a dodržení soud zkoumá z úřední povinnosti. V případném porušení této povinnosti je třeba spatřovat hrubé narušení ve