12 C 205/2020-245 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal vůči žalované jako zaměstnavateli určení neplatnosti výpovědi a náhrady mzdy. V odůvodnění návrhu uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] uzavřené na dobu neurčitou vykonával pro žalovanou práci na pozici„ [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]“. Dne [datum] byla žalobci ze strany žalované doručena výpověď dle ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „zákoník práce“) s tím, že byla přijata opatření k zajištění snížení nákladů a bylo rozhodnuto o snížení stavu zaměstnanců a zrušení pracovní pozice žalobce. Žalobce považuje výpověď za neplatnou, neboť má za to, že nebyly naplněny předpoklady ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce a žalobce se nestal nadbytečným. Poukazuje na skutečnost, že na obdobné pozici jako žalobce působilo několik dalších zaměstnanců, jímž v době doručení výpovědi žalobci běžela zkušební doba a pokud bylo cílem skutečně snížit náklady žalované, jejich propuštění by bylo ekonomicky výhodnějším postupem. Navíc zdůraznil, že žalovaná v době podání žaloby nabízí prostřednictvím příslušných webových portálů práci na pozici, kterou vykonával žalobce. Žalobce se dále domnívá, že výpověď byla ve skutečnosti pouze reakcí na jeho projevený nesouhlas s postupy přímé nadřízené spočívající v přidělování pracovních úkolů v době pracovní neschopnosti, pozdních večerních hodin a v průběhu víkendů a rovněž v neumožnění pracovat z domova v době šíření nemoci COVID-19. V důsledku přístupu přímé nadřízené k zaměstnancům došlo dle žalobce v krátké době k vysoké fluktuaci zaměstnanců, což nepovažuje za obvyklé. Ze všech těchto důvodů považuje výpověď za neplatnou a požaduje úhradu mzdy za období po uplynutí výpovědní doby. 2. Žalovaná se k návrhu žalobce vyjádřila v podání ze dne [datum] a navrhla, aby žaloba byla zamítnuta. Uvedla především, že nesouhlasí se závěrem žalobce o tom, že výpověď je neplatná pro nesoulad se zákonem. Potvrdila, že žalovaná učinila dne [datum] rozhodnutí o organizační změně a v důsledku toho dala žalobci dne [datum] výpověď, neboť se žalobce stal nadbytečným zaměstnancem. Jelikož pracovní poměr ukončil i druhý zaměstnanec působící na pozici tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] /dále jen„ SKAM“ /, došlo k úplnému zrušení této pozice a žalovaná již nadále zaměstnávala pouze tzv. [příjmení] [jméno] [příjmení] s odlišnou náplní práce a nižším platovým ohodnocením. Zdůraznila, že organizační změna nemusí spočívat pouze ve snížení počtu zaměstnanců, nýbrž i ve změně jejich požadovaného kvalifikačního složení. Rozhodnutí, který ze zaměstnanců je pro žalovanou jako zaměstnavatele skutečně nadbytečný, považuje za výlučnou kompetenci žalované. K námitce žalobce k výběrovému řízení na pozici SKAM uvedla, že výběrové řízení bylo vypsáno pouze na pozici nižší a uchazeče s předpoklady na odbornější pozici odmítla. Pokud žalobce namítal, že v období šíření nemoci COVID-19 mu nebylo umožněno pracovat z domu, žalovaná k tomu upřesnila, že v období od [datum] do [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti a následně od [datum] do [datum] z domu pracoval a osobně byl na pracoviště přítomen pouze ve dnech [datum] a [datum], kdy přebíral svou výpověď. 3. Soud vycházel ze zjištění mající základ v rozsáhlém dokazování ve věci, a to ze svědecké výpovědí p. [jméno] [příjmení], která k věci uvedla, že pracuje u žalované jako personální ředitelka u žalované, a to již od [datum]. Vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců žalované spolupracuje s dalšími kolegy z personálního oddělení tzv. HR oddělení, např. s p. [celé jméno svědka]. Každá organizační změna žalované musí být s personální ředitelkou konzultována a z její strany odsouhlasena. Soud vycházel z její výpovědi, kdy uvedla, že organizační změny nejsou ničím u žalované neobvyklým, obzvlášť rok 2020 označila za velmi dynamický. Cílem zrušení pracovních pozic tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] byl denní a přímý kontakt nadřízené žalobce, p. [příjmení], s klienty žalované právě v období počátku šíření nemoci COVID-19. Zmíněná pozice nebyla obsazena po dobu asi jednoho roku, následně sice byla znovu obsazena, avšak s jinou náplní práce. Od zaměstnance na pozici tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] se na rozdíl od tzv. [příjmení] [jméno] [příjmení] očekávají manažerské schopnosti, neboť vede svůj tým tzv. [příjmení] [jméno] [příjmení] a souvisí s touto pozicí i vyšší platové ohodnocení. V době, kdy byla uveřejněna nabídka práce, na níž žalobce v žalobě poukazuje, svědkyně konzultovala s p. [příjmení], že nelze obsazovat tuto pozici v době organizační změny, avšak byla za strany p. [příjmení] ujištěna, že obsazení pozice tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] není záměrem zmíněné nabídky práce. Pokud jde o namítanou nemožnost práce z domova, svědkyně uvádí, že zpočátku bylo takové rozhodnutí v kompetenci každého manažera. V případě žalobce byla svědkyně kontaktována žalobcem s tím, že mu práce z domova není umožněna a následně paní [příjmení] k tomu vysvětlila, že nedoporučuje tento systém práce s ohledem na obsah činností obchodního oddělení. V průběhu doby došlo k modelu, že na pracovišti zůstávalo osobně přítomno jen určité procento zaměstnanců. Přímou nadřízenou žalobce, p. [příjmení] svědkyně hodnotila jako razantní manažerku, obchodnici. Nebyla přítomna žádnému sporu žalobce s ní a nezaznamenala rozdíl v přístupu k žalobci a jiným podřízeným. 4. Soud z výpovědi svědka [celé jméno svědka] zjišťuje, že pracuje u žalované na pozici tzv. [příjmení] [jméno] [příjmení], a to od února 2020, žalobce byl jeho nadřízeným. K organizační změně bylo svědkovi a jeho kolegům ze strany žalované sděleno, že pozice tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] byla zrušena, příslušné pracovní úkoly si převzala p. [příjmení] a té se svědek s kolegy také zodpovídali. K otázce možnosti práce z domova tzv. home office uvedl, že p. [příjmení] trvala na tom, aby zaměstnanci byli přítomni na pracovišti s tím, že se vyjádřila tak, že nemá jistotu, že zaměstnanci budou doma skutečně pracovat. Asi po půl roce poté se praxe změnila, dle svědka byla p. [příjmení] dostatečně razantně upozorněna ze strany vedení žalované, aby práci z domova podřízeným zaměstnancům umožňovala. V průběhu března ani dubna 2020 žalobce dle svědka neměl možnost pracovat z domova. Svědek nemá za to, že by se v důsledku organizační změny zrychlilo fungování obchodního oddělení a že by byla přínosem pro žalovanou. Není si současně vědom toho, zda došlo k jiným organizačním změnám v hierarchii obchodního vedení v průběhu roku 2020. Nevzpomíná si, že by byla inzerovaná volná pozice. K obsazenosti oddělení v období od března do dubna 2020 uvedl, že by dle jeho názoru bylo potřeba víc lidí. 5. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že pracuje u žalované od dubna 2020 na pozici tzv. [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] s tím, že jeho náplní je konzultant pro obchodní oddělení. Dle svědka byl žalobce nadřízen zaměstnancům na pozici tzv. [příjmení] [jméno] [příjmení] a věnoval se konkrétnímu zákazníkovi – [právnická osoba]. S návrhem organizační změny přišla za svědkem p. [příjmení] s tím, že by chtěla oddělení řídit rychleji, a proto by chtěla odstranit pozici tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] a oddělení řídit z její pozice napřímo. Z tohoto důvodu byla zrušena i pracovní pozice, na níž dříve působil p. [celé jméno svědka]. [příjmení] [příjmení] ukončila pracovní poměr u žalované na podzim 2020, přišlo nové vedení žalované a od [datum] se obnovila pozice tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. V době výpovědi žalobci nebyly žádné pozice inzerovány. Svědek si není vědom toho, že by p. [příjmení] vyhledávala zaměstnance, avšak v minulosti se stalo, že našla osobu vhodnou pro nějakou pozici a svědek jí sděloval, že takto systém výběru nových zaměstnanců nefunguje. Svědek se snažil pro žalobce najít jinou pozici v rámci struktury žalované, avšak nepodařilo se mu to. Svědek nastoupil do zaměstnání u žalované na začátku dubna 2020, nepamatuje si tedy, zda žalobce byl v pracovní neschopnosti a kdy. Pokud jde o otázku umožnění práce z domova tzv. home office, toto rozhodnutí činili manažeři jednotlivých oddělení. [příjmení] [příjmení] měla za to, že jestliže budou zaměstnanci osobně přítomni, věci budou vyřizovány rychleji, než při telefonickém kontaktu. Někteří zaměstnanci se svědkem konzultovali možnost tzv. home office a svědek s kolegy proto apelovali na manažery, nechť tuto možnost zváží. K obnovení pozice tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení] došlo v důsledku nové strategie, v současné době se tito zaměstnanci zaměřují na strategii budování, digitalizaci a rozvoj spolupráce s internetovými obchody. V současné době již tito zaměstnanci nemají žádného zákazníka, o kterého by pečovali. 6. Svědek [celé jméno svědka] k věci uvedl, že v období od [datum] do [datum] pracoval u žalované na pozici tzv. [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Pracovní poměr ukončil ve zk