12 C 29/2022-32 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobce se svým návrhem domáhal vůči žalovanému zaplacení 1 129 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedl, že žalovaný byl dne [datum] příslušníky Policie České republiky převezen k odbornému lékařskému vyšetření, jež bylo spojeno s odběrem krve, a to za účelem zjištění přítomnosti jiných návykových látek než alkoholu v organismu, neboť vzniklo důvodně podezření, že řídil motorové vozidlo pod jejich vlivem. Přítomnost těchto látek v krvi žalovaného byla toxikologickým vyšetřením prokázána. S provedeným vyšetřením vznikly náklady na jízdu služebního vozidla Policie České republiky, které za tímto účelem najelo celkem 4 km a náklady na cestu činily celkem 28 Kč, žalobce dále uhradil [nemocnice], p.o. za provedené odborné lékařské vyšetření částku 780,85 Kč a za provedené toxikologické vyšetření krve společnosti Krajská zdravotní, a.s., [nemocnice], o.z. částku 320 Kč. Žalobce vystavil žalovanému k úhradě nákladů dne [datum] fakturu [číslo] se splatností dne [datum]. Žalovaný si však zásilku obsahující fakturu nevyzvedl a dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil a zůstal v řízení zcela pasivní. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci není proti rozsudku přípustné odvolání (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 6. Žalovaný byl dne [datum] v 11:15 zastaven hlídkou Policie České republiky a byl jako řidič motorového vozidla vyzván k podrobení se testu na přítomnost alkoholu a jiných návykových látek v krvi. Test určený ke zjištění přítomnosti jiných návykových látek reagoval pozitivně na látku THC. Žalovaný byl proto převezen do [nemocnice], kde se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve a byl proveden toxikologický rozbor krve za účelem zjištění přítomnosti návykové látky v krvi. V krvi žalovaného byla zjištěna přítomnost látek ze skupiny kanabinoidů. Na dopravu žalovaného do nemocnice bylo použito služební vozidlo [registrační značka] s tím, že náklady na ujetí 4 km činí 28 Kč. Žalobce zaplatil dne [datum] [nemocnice] za provedené vyšetření 780,85 Kč a dne [datum] společnosti Krajská zdravotní, a.s., [nemocnice], o.z. za toxikologický rozbor částku 320 Kč. Žalovanému byla ze strany žalobce dne [datum] vystavena faktura [číslo] znějící na částku 1 129 Kč se splatností dne [datum]. Zásilka obsahující předmětnou fakturu se žalobci vrátila jako nevyzvednutá. 7. Podle ustanovení § 20 odst. 1 písm. a), odst. 4 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek“) orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Za účelem stanovení krevních hladin alkoholu nebo jiných návykových látek pomocí specifických toxikologických metod se provede toxikologické vyšetření biologického materiálu odebraného v rámci odborného lékařského vyšetření (dále jen "toxikologické vyšetření"). 8. Podle ustanovení § 21 odst. 1 věta první zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, vyzvat osobu podle § 20 odst. 1 ke splnění povinnosti podrobit se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření je oprávněn v rámci své působnosti a za podmínek stanovených jinými právními předpisy příslušník Policie České republiky, příslušník Vojenské policie, příslušník nebo občanský zaměstnanec Vězeňské služby, úředník Probační a mediační služby, pracovník zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12), který je k tomu písemně pověřen ředitelem takového zařízení, strážník obecní policie nebo osoba pověřená kontrolou podle jiného právního předpisu. 9. Podle ustanovení § 21 odst. 3 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, má-li být odborné lékařské vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické zařízení k provedení vyšetření určí a dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení zajistí ten, kdo tuto osobu k vyšetření podle odstavce 1 nebo 2 vyzval. 10. Podle ustanovení § 24 odst. 1, 2, 3 věta první, odst. 5 zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Toxikologické vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb ten, kdo si toto vyšetření vyžádal. Není-li uhrazená částka součástí nákladů řízení podle jiného právního předpisu a prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb toxikologické vyšetření, náklady, které mu úhradou toxikologického vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Příslušníci Policie České republiky provedli u žalovaného, který řídil motorové vozidlo test na přítomnost alkoholu a jiných návykových látek v organismu žalovaného a tento test prokázal přítomnost látky THC v jeho organismu. Žalovaný byl proto vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve za účelem prokázání přítomnosti návykových látek v krvi žalovaného, neboť vzniklo důvodné podezření, že pod vlivem návykové látky vykonává činnost, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Žalovaný se vyšetření podrobil a toxikologickým rozborem jeho krve byla prokázána přítomnost návykové látky. Žalobce proto vystavil žalovanému fakturu k úhradě nákladů, které za vyšetření platil, žalovaný však dluh neuhradil. Netvrdil a v řízení ani nebylo prokázáno, že by dluh zaplatil nebo z jiného důvodu zanikl. Soud proto žalobě vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, tak, jak jej uplatnil. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch, a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za dva úkony žalobce po 100 Kč dle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 14. Žalobce byl v řízení v souladu s ustanovením § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) osvobozen od soudního poplatku, v řízení byl zcela úspěšný a žalovaný není od soudních poplatků osvobozen, soud proto uložil žalovanému, aby v souladu s ustanovením § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích zaplatil soudní poplatek, který dle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků činí 1 000 Kč. 15. Lhůta k plnění byla určena podle ust. 160 odst. 1 o. s. ř.