12 C 300/2022-59 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 96 965,75 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s obchodní společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu [číslo] s produktovým názvem C S 10 zelená v hotovosti měsíční [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti jistina (zápůjčka) ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 38 903 Kč, ve kterém je zahrnut úrok ve výši 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručování a flexibilní splácení a administrativní poplatek. Žalovaná se zavázala zaplatit celkem 83 903 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3 496 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen 10 500 Kč, z toho žalobkyně započetla 4 302,70 Kč na jistinu a 6 197,30 Kč na poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně proto nárokuje zaplacení jistiny ve výši 40 697,30 Kč, poplatku ve výši 32 268,45 Kč, smluvní pokuty v kapitalizované výši 22 500 Kč (0,1 % denně ze splátek, s jejichž úhradou byla žalovaná v prodlení až do [datum]) a sankčních poplatků za vymáhání dluhu ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně v rámci příslušenství požaduje zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 462,90 Kč z jednotlivých splátek, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 40 697,30 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 40 697,30 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila a zůstala ve sporu zcela pasivní. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno první soudní jednání na den [datum]. Žalované bylo dne [datum] procesně korektním způsobem doručeno předvolání k tomuto jednání. Žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, proto soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 38 903 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 14 831 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 16 534 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu ve výši 7 538 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3 496 Kč (poslední splátka ve výši 3 495 Kč). Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí zápůjčky ve výši 45 000 Kč v hotovosti. Smluvní strany sjednaly RPSN ve výši 95,11 %. V čl. 6 smluvních podmínek si smluvní strany pro případ prodlení žalované s úhradou splátky sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně dle čl. 6 poplatek ve výši 300 Kč za zaslání upomínky a dle čl. 6 poplatek ve výši 1 000 Kč za zahájení vymáhání dluhu /viz smlouvu na č. l. 7 spisu, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 8 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 10 500 Kč. Žalované byla za prodlení s úhradou jednotlivých splátek účtována smluvní pokuta ke dni [datum] ve výši 22 500 Kč /viz platební historie na č. l. 9-10 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně zjistila, že žalovaná je rozvedená, bydlí jako spolubydlící, má základní vzdělání a její příjem tvoří starobní důchod ve výši 9 072 Kč. Další čistý příjem domácnosti pak činí 40 500 Kč, přičemž běžné měsíční výdaje žadatelky sestávají z interních splátek PF ve výši 8 425 Kč a odhadovaných měsíčních výdajů žadatelky ve výši 200 Kč /viz zákaznická karta na č. l. 42 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek v elektronické podobě v databázi [příjmení], oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 6 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k uhrazení dluhu ve lhůtě do [datum] /výzva k úhradě na č. l. 6 spisu, podací lístek na č. l. 13 spisu/. Žalovaná byla k uhrazení dluhu naposledy vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 17 spisu, podací lístek na č. l. 14 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných splátkách, a to spolu s úroky a poplatky. Právní předchůdkyně žalobkyně při prověřování schopnosti splácet úvěr žalovanou vycházela z toho, že je rozvedená, bydlí jako spolubydlící, má základní vzdělání a její příjem tvoří starobní důchod ve výši 9 072 Kč. Další čistý příjem domácnosti pak činí 40 500 Kč, přičemž běžné měsíční výdaje žadatelky sestávají z interních splátek PF ve výši 8 425 Kč a odhadovaných měsíčních výdajů žadatelky ve výši 200 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 10 500 Kč. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen 15. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele 16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení