12 C 76/2022-86 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovaným společně a nerozdílně zaplacení 14 797 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že s žalovanou 2) uzavřela dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dne [datum] došlo v obci Zvoleněs vinou žalovaného 1) k nehodě, v jejímž důsledku došlo ke vzniku škody a žalobkyně proto v souladu se smlouvou vyplatila 14 797 Kč. Žalobkyně vyzvala oba žalované k úhradě toho, co za ně žalobkyně plnila, na úhradu dluhu žalovaná 2) však zaplatila 14 797 Kč až po podání žaloby. 2. Žalovaní se k návrhu nevyjádřili. 3. Žalobkyně svým podáním ze dne [datum] vzala žalobu zpět v rozsahu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč vůči žalovanému 1) a v rozsahu zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum] vůči žalované 2) a navrhla v této části zastavení řízení. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalovaných, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (ustanovení § 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 7. Žalobkyně uzavřela s žalovanou 2) pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Iveco, [registrační značka], [příjmení]: ZC [bankovní účet]. Dne [datum] došlo v obci Zvoleněs k dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný 1), přestože nebyl držitelem platného řidičského oprávnění, vozidlem tov. zn. Iveco, [registrační značka]. Žalovaný 1) od místa nehody ujel. V důsledku dopravní nehody došlo k poškození vozidla Hyundai I 20, [registrační značka], které bylo opraveno za 14 797 Kč. Žalovaný 1) byl pro toto jednání rozhodnutím Městského úřadu Slaný ze dne 10. 2. 2020, č.j. [spisová značka] [spisová značka], uznán vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst. 2, písm. e) bod 3, písm. i) bod 2 a písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu. Žalobkyně vyplatila poškozenému celkem 14 797 Kč. Žalovaní byli k úhradě dluhu vyzváni předžalobními výzvami. 8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) a dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 9. Dle ustanovení § 2758 o. z. platí, že pojistná smlouva je smlouvou odvážnou, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Takovým předpisem je zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (OdpVoz), podle jehož ustanovení § 3 odst. 1 vzniká pojištění odpovědnosti na základě pojistné smlouvy. 10. Podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c), g) OdpVoz pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku. 11. Podle ustanovení § 10 odst. 3 OdpVoz provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou 2) byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla žalované 2). Dne [datum] došlo vinou žalovaného 1) k dopravní nehodě, kterou žalovaný 1) způsobil, aniž by byl držitelem platného řidičského oprávnění a nadto od dopravní nehody ujel. Při dopravní nehodě přitom došlo k poškození jiného vozidla a tuto škodu za žalované hradila žalobkyně. Jelikož žalovaný 1) nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, k náhradě je povinna i žalovaná 2), neboť v řízení nebylo prokázáno, že nemohla jednání žalovaného 1) ovlivnit. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaní nezaplatili žalovanou částku řádně a včas, octli se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná 2) je podnikatelkou, soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 736 Kč, neboť žalovaná částka byla zaplacena až po podání žaloby a žalovaní tak svým chováním procesně zavinili, že řízení bylo vedeno a posléze zastaveno. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 797 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 336 Kč Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.