15 C 130/2022-31 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], IČO [číslo], jejíž část závodu byla smlouvou o prodeji části závodu ze dne [datum] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 13 pravidelných měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] společností [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 50 000 Kč tvoří dlužná jistina, příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení v běžící výši 9 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení a z úroku v běžící výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 5. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a žalovaný se zavázal peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splatit ve 13 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 500 Kč. Úvěr byl poskytnut za úroky ve výši 28 % ročně z poskytnuté jistiny, což v přepočtu na rok činí 25,85 % p.a. u úvěru na 13 měsíců. Strany si smlouvou dále sjednaly, že žalovaný kromě jistiny uhradí náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 36 500 Kč a pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně. Smluvené náklady úvěru a smluvní pokuta nebyly žalobou uplatněny. Žalovaný peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč převzal v hotovosti při podpisu smlouvy o úvěru /viz smlouva o úvěru na č. l. 7-8 spisu/. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet /viz Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, finanční analýza, informace o stavbě, výplatní pásky, pracovní smlouva, výpisy z osobního účtu na č. l. 12-22 spisu/. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplatil. Pohledávka žalovaného byla ze společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], převedena na společnost [právnická osoba], která postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni /viz smlouvy uložené v CEPR/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a upozornila ho na možnost soudního vymáhání /viz předžalobní výzva na č. l. 24 spisu/. Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky 8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 12. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal jistinu vrátit včetně příslušenství. Splatnost úvěru byla smlouvou stanovena na 13 měsíčních splátek, splatnost úvěru tak nastala dne [datum]. Žalovaný svůj závazek nesplnil a peněžní prostředky společnosti [právnická osoba] nevrátil. Na základě smlouvy o prodeji části závodu byla pohledávky žalovaného převedena ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], která postoupila pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dlužnou jistinu uhradil. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno a tím méně pak prokázáno, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 15. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 178 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. 17. Lhůty k plnění ve výroku I. a II. byly určeny podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.