16 C 272/2021-79 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, z částky 7 078 ode dne [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyni vznikl nárok, jenž je předmětem žaloby, v souladu s § 7b odst. 2 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci (dále jen „zákon o [obec] obchodní inspekci“) jako náhrada nákladů vynaložených žalobcem za skladování a likvidaci výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví. Žalobkyně zahájila u žalovaného v provozovně – stánku [číslo] ulička [ulice] v Pražské tržnici, [ulice a číslo], [obec], kontrolu, při níž bylo zjištěno 1 037 výrobků porušujících některá práva duševního vlastnictví. Výrobky byly následně zajištěny a uskladněny mimo dosah kontrolované osoby. Následně bylo přistoupeno k likvidaci výrobků dle protokolu o zničení ze dne [datum]. Žalobkyně vystavila žalovanému dne [datum] za náklady spojené se skladováním a likvidací výrobků fakturu, jež byla splatná ke dni [datum]. 2. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že s nárokem žalobkyně nesouhlasí. Je pravdou, že mu byla uložena sankce z titulu vlastnictví stánku [číslo] v Pražské tržnici. Jednalo se o objektivní odpovědnost, přestože měl stánek pronajatý občan vietnamské národnosti [příjmení] [příjmení] [příjmení], žalovaný se na prodeji jakkoliv nepodílel a zboží nebylo nikdy jeho majetkem. S prodejem zboží neměl nic společného, zboží nebylo jeho majetkem, byl pouze vlastníkem prodejní buňky. Je pro něj zcela nepochopitelné, že žalobkyně zboží likvidovala až po více jak 6 letech, toto zboží, kterého se nedomáhal, nebylo jeho majetkem, bylo skladováno více než 6 let. Z opatrnosti vznáší námitku promlčení. Nikdy neobdržel podrobné vyúčtování nákladů na uskladnění a likvidaci padělků, ačkoli po žalobkyni požadoval vysvětlení a doložení nákladů. 3. Soud v této věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili a věc bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených účastníky. Účastníci byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně ani žalovaný se na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřili. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř. 4. Soud na základě listin založených ve spise učinil následující skutková zjištění: Žalobkyně zahájila proti žalovanému správní řízení, na jehož základě uložila žalovanému úhrnnou pokutu ve výši [částka]. Tato pokuta byla žalovanému po kontrole v provozovně žalovaného provedené dne [datum] a dne [datum], a to pro porušení zákona o ochraně spotřebitele spočívající v porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik. Provozovnu žalovaného představuje stánek [číslo] v Dejvické ulici, [ulice] tržnice, [ulice a číslo], [obec a číslo] (dále jen„ provozovna“). Žalovaný nabízel k prodeji padělané výrobky, čímž porušil práva duševního vlastnictví, když na nich bez souhlasu majitele ochranné známky tato ochranná známka byla umístěna. Tímto způsobem bylo zjištěno celkem 1 037 výrobků. Žalovanému byla v rámci správního řízení uložena vedle povinnosti k uhrazení pokuty i povinnost nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši [částka]. Rozhodnutím mu dále bylo uloženo propadnutí výrobků, které neodpovídají právním předpisům. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný odvolání, které bylo rozhodnutím ze dne 21.10.2013, č.j. ČOI 70078/13/0100 zamítnuto. Žalovaný podal k Městskému soudu v Praze žalobu na zrušení rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání. Namítal, že rozhodnutí je nezákonné, neboť nikdy nebyl osobou, která by provozovala činnost v prodejním stánku, tento pronajímal, byl pouze majitelem stánku, nebyl prodejcem ani vlastníkem zboží, s celou věcí nemá nic společného. žaloba byla rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 14.12.2016, č.j. 9A 206/2013-48, zamítnuta jako nedůvodná, když námitky žalobce týkající se odpovědnosti za spáchání správního deliktu soud nepovažoval za relevantní, neboť z hlediska odpovědnosti za správní delikt podle zákona o ochraně spotřebitelů je nepodstatné, zda žalobce zboží porušující práva z duševního vlastnictví nabízel k prodeji či jej skladoval za účelem prodeje. Kasační stížnost žalovaného proti tomuto rozhodnutí Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 27.2.2018, č.j. 5 As 23/2017-22, zamítl, v dané věci je podstatné, kdo je považován za prodávajícího, což je dle judikatury NNS a zákona o ochraně spotřebitele nejen přímo osoba, která v daný okamžik na daném místě zboží skutečně prodává, ale může jít i o osobu, která v rozhodnou dobu disponuje užívacím právem k prodejní místnosti. Vzhledem ke všem provedeným důkazům soud uzavřel, že odpovědný za správní delikty je žalovaný, a že tato odpovědnost je objektivní /viz rozhodnutí vydané Českou obchodní inspekcí č. j. 10/0326/13/34 ze dne 22. 5. 2013 na č. l. 20 – 23 spisu, rozhodnutí Městského soudu v Praze na č. l. 63 – 77, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu na č.l. 48 – 58, úřední záznam včetně přílohy k úřednímu záznamu o zajištění zboží – seznam na č. l. 15 – 19 spisu/. Na základě uvedeného správního rozhodnutí [obec] obchodní inspekce bylo provedeno zničení výrobků v počtu 1 037 kusů. V protokolu o zničení byla na místě pro uvedení způsobu a místa zničení napsána poznámka„ drcení, Pražské služby, provoz spalovna [část obce], dne: [datum] za účasti tříčlenné komise“ /viz Protokol o zničení ze dne [datum] na č. l. 24 spisu, objednávka likvidace odpadu na ZEVO na č. l. 9, 10 spisu, doklad k likvidaci výrobků na č. l. 12 – 14 spisu/. Žalovanému byla v souvislosti se skladováním a likvidací výrobků v počtu 1 037 kusů vystavena faktura ze dne [datum], se splatností ke dni [datum], dle které byly tyto náklady vyúčtovány částkou ve výši [částka]. Zásilka byla žalovanému doručována dne [datum] /viz faktura – daňový doklad včetně potvrzení o doručení na č. l. 6 spisu, daňový doklad [číslo] na č. l. 11 spisu/. Náklady na likvidaci výrobků sestávaly konkrétně z následujících položek – celkové náklady na likvidaci ve výši [částka], skladné za rok 2011 ve výši [částka], skladné za rok 2012 ve výši [částka], skladné za rok 2013 ve výši [částka] – celkem tyto náklady činily [částka] /viz náklady na likvidaci na č. l. 7 spisu/. Žalovaný byl opakovaně vyzýván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz výzva k úhradě dlužné částky na č. l. 25 a 37 - 38 spisu/. 5. Žalovaný opakovaně vyzýval žalobkyni k tomu, aby se vyjádřila, z jakého titulu je povinen hradit náklady za skladování a likvidaci zboží. Opakovaně uváděl, že uvedené výrobky nikdy nebyly v jeho vlastnictví /viz žádost o vysvětlení na č. l. 34 spisu, odpověď na vysvětlení na č. l. 35 spisu, urgence žádosti o vysvětlení na č. l. 36 spisu, odpověď na přípis ze dne [datum] na č. l. 39 spisu/. 6. Žalovaný podal ve věci odpor proti platebnímu rozkazu, v němž uznal, že mu byla uložena sankce z titulu vlastnictví provozovny. Dle něj mu tato sankce byla uložena z titulu objektivní odpovědnosti, když provozovnu pronajímal občanu vietnamské národnosti, i když on sám se na prodeji předmětného zboží nijak nepodílel a zboží nikdy nevlastnil. Žalovaný namítal, že žalobkyni nic nebránilo v likvidaci zboží od samého počátku. Zbytečně tak vznikaly náklady na uskladnění, kterým bylo možné předejít dřívější likvidací věcí, když bylo od samého počátku žalobkyni zřejmé, že žalovaný předmětné zboží nikdy nevlastnil, ani se jej nijak nedomáhal. Žalovaný vznáší z opatrnosti námitku promlčení, když k likvidaci zboží došlo na základě protokolu dne [datum] a k zabrání zboží došlo v roce 2012. 7. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně zahájila proti žalovanému správní řízení, na jehož základě uložila žalovanému úhrnnou pokutu ve výši [částka] pro porušení zákona o ochraně spotřebitele spočívající v porušení zákazu používání nekalých obchodních praktik. V provozovně žalovaného, byly nabízeny k prodeji padělané výrobky, porušující práva duševního vlastnictví. Tímto způsobem bylo zjištěno celkem 1 037 výrobků. Žalovanému byla v rámci správního řízení uložena pokuta včetně povinnosti nahradit náklady správního řízení paušální částkou ve výši [částka]. Rozhodnutím mu dále bylo uloženo propadnutí výrobků, které neodpovídají právním předpisům. Na základě uvedeného správního rozhodnutí [obec] ob