16 C 32/2021-45 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila ke zdejšímu soudu se žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní (dříve vystupující pod obchodním názvem [právnická osoba] či DIGI2GO. [právnická osoba]) dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek žalobkyně poskytovat žalovanému sjednané služby elektronických komunikací spočívající v televizním vysílání prostřednictvím internetu a závazek žalovaného zaplatit cenu za poskytnuté služby. Součástí smluvního ujednání byl mimo jiné pronájem přijímacího zařízení 3x Set-top box/CA Modul, sériové číslo BI102252FA0083556, BI102201F90100122 a BI102233F90003246, a 3x přístupová karta [číslo] (technická zařízení). Smlouva byla mezi účastníky ukončena ke dni [datum]. Žalovanému vznikla podle smlouvy povinnost zapůjčená zařízení žalobkyni do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit, což však neučinil ani přes výzvu žalobkyně. Žalobkyni tak podle smlouvy vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každé nevrácené zařízení a [částka] za nevrácení každé přístupové karty, kterou žalovaný ani přes výzvu neuhradil. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu ohledně částky [částka] s příslušenstvím zpět z důvodu, že do žaloby byla začleněna administrativním nedopatřením. Soud proto postupem dle § 96 odst. 1,2 o.s.ř. řízení v této části zastavil (výrok I.). 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel s žalobkyní vystupující dříve pod obchodním názvem [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (služba televizního vysílání). Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací (kombinovaná televize) a dále se zavázala poskytnout nájem tří shora specifikovaných zařízení. Ve smlouvě, na níž je podpis žalovaného, je výslovně uvedeno, že v případě nevrácení zapůjčených koncových zařízení, činí smluvní pokuta [částka]. Podle všeobecných obchodních podmínek měl žalovaný povinnost zapůjčená koncová zařízení vrátit do 10 dnů (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy na č.l. 13, formulář o provedení na č.l. 10 podmínky na č.l. 10 – 12). Smlouva byla ukončena ke dni [datum] (zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobkyně). Žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k vrácení zařízení Set-top box/CA Modul a k zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 3x [částka] a 3x [částka], žalobkyně ve výzvě uvedla, že pokud zařízení budou vrácena, nebude nárokovat zaplacení smluvní pokuty (zjištěno z dopisu na č.l. 12 p.v.). Žalovaný však zařízení nevrátil (zjištěno z nesporovaného tvrzení žalobkyně). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k uhrazení smluvní pokuty v celkové výši [částka] dopisem ze dne [datum], který byl odeslán téhož dne (zjištěno z předžalobní výzvy na č.l. 14 a podacího archu na č.l. 14 p.v.). Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ zákon č. 89/2012 Sb.“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení: 6. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Dle § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. 8. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 9. Po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi stranami byla platně sjednána smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (televize), jejímž předmětem byl mimo jiné nájem přijímacího zařízení 3x Set-top box/CA Modul, sériové číslo BI102252FA0083556, BI102201F90100122 a BI102233F90003246. Je obecně známou skutečností, že v případě ukončení nájmu, je nájemce povinen věc vrátit zpět pronajímateli, což však žalovaný neučinil, a to ani přes výzvu žalobkyně. Žalovaný byl zároveň dostatečně upozorněn, že v případě, když zařízení nevrátí, může žalobkyně požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každé zařízení, když uvedené upozornění bylo součástí smlouvy, kde žalovaný připojil svůj podpis. Žalovanému tak v souladu se smlouvou vznikla povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] za každé nevrácené zařízení, přičemž uvedenou smluvní pokutu nepovažuje soud za nijak nepřiměřenou. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu v celkové výši [částka]. 10. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti (tj. bez zbytečného odkladu po výzvě žalobkyně se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 10 % ročně. Je pak věcí uvážení žalobkyně, od jakého dne bude úrok z prodlení uplatňovat v soudním řízení, nesměřuje-li její požadavek do doby před vznikem prodlení žalovaného. Soud proto žalobě vyhověl i v rozsahu požadovaného příslušenství. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 54% (když v rozsahu jejího zpětvzetí žaloby na tuto část je třeba nahlížet jako na neúspěch žalobkyně) nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Celkové náklady ve výši [částka] sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.