16 C 52/2022-23 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalobkyně má dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) právo na příspěvek od vlastníka příp. provozovatele vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pakliže jej písemně vyzve k úhradě se splatností nejméně 30 dnů od doručení výzvy. Žalovanému – provozovateli vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla UJ352208 byla výzva doručena dne [datum]. Žalovaný neměl přes svoji zákonnou povinnost sjednáno pojištění odpovědnosti v období od [datum] do [datum], celkem tedy 188 dní, žalobkyni proto náleží nárok na zaplacení částky [částka], která se skládá ze základu příspěvku ve výši [částka] (násobku zákonné denní sazby [částka] počtem 188 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši [částka]. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 6. V období od [datum] do [datum] byl provozovatelem vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla UJ352208 žalovaný, přičemž žalobkyně v daném období neevidovala žádný existující pojistný vztah ohledně pojištění odpovědnosti z provozu daného vozidla. [příjmení] vozidla byla v daném období dle sdělení z registru vozidel společnost [právnická osoba], od [datum] je vlastníkem žalovaný /viz vyřízení žádosti o sdělení informací z registru vozidel/. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem doručeným žalovanému dne [datum] k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za dané období ve výši [částka], který se skládá ze základu příspěvku ve výši [částka] (násobku zákonné denní sazby [částka] a počtu 188 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši [částka] s tím, že pohledávka je splatná do 30 dnů ode dne doručení výzvy /viz výzvu/. Žalovaný však příspěvek ve stanovené lhůtě nezaplatil, nereagoval ani na následné upomínky /viz upomínky/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti a dále dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). 8. Podle ust. § 1 odst. 2 písm. a) OdpVoz musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 9. Dle ust. § 4 odst. 1 OdpVoz vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník (provozovatel) vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem (provozovatelem) vozidla. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 10. Podle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se stanoví denní sazba příspěvku podle ust. § 4 odst. 5 OdpVoz pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 včetně ve výši [částka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši [částka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši [částka], se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši [částka] a se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši [částka]. 11. Dle ust. § 2a této vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů (žalobkyně) spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 OdpVoz [částka]. 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 13. Soud vzal za prokázané, že žalovaný byl veden jako provozovatel předmětného vozidla v registru vozidel, čímž byla založena vyvratitelná domněnka, že byl skutečně provozovatelem vozidla, ohledně kterého nebylo v období [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla. [příjmení] vozidla byla v daném období dle sdělení z registru vozidel společnost [právnická osoba] Dle ustanovení § 1872 o. z. ve spojení s ustanovením § 4 odst. 1 OdpVoz však může věřitel požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků, jsou-li zavázáni plnit společně a nerozdílně. Žalobkyně tak má ze zákona právo na úhradu příspěvku ve výši [částka] a náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši [částka], celkem tedy na částku [částka], kterou však žalovaný neuhradil. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila, avšak pouze z nároku na úhradu příspěvku, nikoliv však z náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, která je příslušenstvím pohledávky (výrok I. tohoto rozsudku). 14. Soud žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši [částka], neboť ve smyslu § 513 o. z. se jedná o příslušenství pohledávky. V souladu s § 1932 odst. 2 o. z. dochází k úročení příslušenství pohledávky (nákladů spojených s jejím uplatněním) za situace, kdy by žalovaný plnil na svůj dluh a zároveň určil, že plní nejprve na jistinu. Žalovaný však v daném případě na dluh ničeho neplnil, a proto nelze tohoto zákonného pravidla užít (výrok II. tohoto rozsudku). Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o.s.ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný. 15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 16