16 C 55/2022-26 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla peněžní prostředky v celkové výši [částka] s tím, že žalovaná se zavázala vrátit tuto částku do [datum]. Žalovaná o úvěr požádala online na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kde vyplnila registrační údaje ve formuláři, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná se následně zavázala odeslat prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně registrační poplatek ve výši [částka]. U uvedené platby byl uveden variabilní symbol shodující se s číslem smlouvy. Po přijetí platby žalovaná doplnila zbývající údaje jako je číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měla vedený bankovní účet a bydliště. Žalovaná sjednanou částku čerpala dne [datum], finanční částku však neuhradila řádně a včas. Pohledávka byla následně smlouvou o postoupení pohledávek postupně převedena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dlužné částky žalobkyní, na svůj dluh však ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Dne [datum] sestavila právní předchůdkyně žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] ve které právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala jako věřitel a žalovaná jako klient. Dle této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout spotřebitelský bezúčelový, jednorázově splatný úvěr ve výši [částka] se splatností do 61 dnů ode dne poskytnutí finančních prostředků a s úrokovou sazbou 0 % ročně a RPSN ve výši 0 %. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z [částka] se splatností následující po dni prodlení, úrok z prodlení v zákonem stanovené výši, paušální poplatek za každou jinou písemnou upomínku ve výši [částka]. Na místě podpisu je pouze strojově napsáno jméno a příjmení žalované, bez uvedení vlastnoručního podpisu, popřípadě jiné identifikace žalované, a rovněž strojově název právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyně při uzavírání smlouvy fotokopii svého občanského průkazu /viz smlouva o úvěru ze dne [datum] na č. l. 15 – 16, fotokopie občanského průkazu na č. l. 19 spisu/. Dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána pod [variabilní symbol] částka ve výši [částka] na účet žalované č. [bankovní účet]. Dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně č. [bankovní účet] odeslána pod [variabilní symbol] částka ve výši [částka] na účet žalované č. [bankovní účet] /viz potvrzení o provedené platbě na č. l. 17 spisu, výpis z účtu na č. l. 20 spisu/. Pohledávka byla smluvně postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ IFIS) dne [datum]. Dále dne [datum] podepsaly žalobkyně a [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne [datum] /viz Smlouva o postoupení pohledávek uložená v elektronickém systému [příjmení], příloha ke smlouvě o postoupení pohledávky uložená v elektronickém systému [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 21 spisu a podací lístek na č. l. 22 spisu/. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do tří dnů dopisem ze dne [datum]. Tato zásilka byla odeslána dne [datum] výzva k úhradě na č. l. 21 spisu, podací lístek na č. l. 22 spisu/. 5. Na základě skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Na účet žalované byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně připsána částka v celkové výši [částka]. Dne [datum] podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Zástupce žalobkyně zaslal dne [datum] žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dluhu. Žalovaná netvrdila, ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh žalobkyni cokoli uhradila. 6. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 8. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle ustanovení § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 11. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a to přestože soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru byla sjednána neplatně pro rozpor s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně v řízení neprokázala, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala a ověřovala informace ohledně schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Jelikož však žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdkyně vyplatila žalované částku [částka], kterou žalovaná dosud ani z části nevrátila, je zjevné že lze žalobnímu nároku i tak plně vyhovět, a to však nikoli z titulu platně sjednané smlouvy o úvěru, nýbrž z titulu bezdůvodného obohacení. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení neprokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí, což má za důsledek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Avšak s ohledem na uvedené, kdy žalobkyně požaduje nadále po žalované pouze holou jistinu úvěru spolu se zákonným úrokem z prodlení taktéž pouze z této částky, bylo možné žalobě plně vyhovět, neboť takový nárok žalobkyni náleží z titulu bezdůvodného obohacení. 13. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postupně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Žalované tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Jelikož žalovaná na svůj dluh ničeho neplnila, zbývá jí stále povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši [částka], o kterou se bezdůvodně obohatila. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla žalované odeslána k datu [datum]. Žalovaná v ní byla vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů (tj. do [datum]). Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o