17 C 116/2022-57 — Okresní soud v Mělníku

1. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Předmětem řízení je nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] poskytla dne [datum] žalovanému částku 15 000 Kč bez právního důvodu, když úvěrová smlouva byla shledána neplatnou. Pohledávka vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy o úvěru (resp. z titulu bezdůvodného obohacení souvisejícího s poskytnutím hotovostního úvěru žalovanému) byla původním věřitelem postoupena na základě smlouvy ze dne [datum] společnosti [právnická osoba], [IČO], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalobkyně se touto žalobou domáhá zákonného příslušenství z částky 15 000 Kč za období od [datum] do [datum]. Od [datum] se žalobkyně úroku z prodlení domáhá s odkazem na to, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky dopisem předchozího věřitele dne [datum], který byl zasílán doporučenou poštou dne [datum] na poslední známou adresu žalovaného. Výzva k plnění byla tak žalovanému doručena dle domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dne [datum]. Následujícího dne ([datum]) byl žalovaný povinen plnit a od [datum] je proto v prodlení a je povinen hradit zákonný úrok z prodlení. Do [datum] požaduje žalobkyně úrok z prodlení proto, že od [datum] byl tento nárok žalobkyni přiznán již rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací]. 3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Závěr o skutkovém stavu je ten, že společnost [právnická osoba], [IČO] poskytla dne [datum] žalovanému částku 15 000 Kč bez právního důvodu. Výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzván mimo jiné k zaplacení částky 15 000 Kč. Výzva, adresovaná žalovanému na adresu [adresa žalovaného], byla dne [datum] předána k poštovní přepravě. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Pohledávka vůči žalovanému byla společností [právnická osoba], [IČO] postoupena na základě smlouvy ze dne [datum] společnosti [právnická osoba], [IČO], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba, jíž se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému bez právního důvodu finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný, který poskytnuté peněžní prostředky bez právního důvodu přijal, je povinen žalobkyni plnění vrátit, a to bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění dopisem odeslaným dne [datum], lze se tedy domnívat, že dopis byl třetí pracovní den, tedy dne [datum] doručen (srov. § 573 o. z.), přičemž následujícího dne měl žalovaný plnit a neučinil-li tak, dostal se dnem [datum] do prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum], jak tato v návaznosti na rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] požadovala, a to ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 633,42 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 900 Kč ve výši 819 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.