17 C 377/2022-74 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 100 452 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (e-mailu) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 79 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu se smluvními úroky ve výši nominální úrokové sazby 64,60 % ročně a pojistným v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 272 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím kopie občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze 21 088 Kč. Žalobkyně proto kromě vyúčtovaných smluvních pokut za prodlení s jednotlivými měsíčními splátkami dále uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr byl zesplatněn ke dni [datum]. Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil celkem 5 300 Kč. Žalovaná částka 100 452 Kč se skládá z dosud neuhrazené části nové jistiny úvěru ve výši 85 147,79 Kč (přičemž tato nová jistině úvěru se skládala z původní jistiny poskytnutého úvěru ve výši 77 381,24 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění [datum] ve výši 12 420,55 Kč), ze smluvních pokut v celkové výši 998 Kč (2× 499 Kč) za prodlení s jednotlivými splátkami, z náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč (2× 200 Kč), ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné nové jistiny (při zohlednění splátek po zesplatnění) od dne [datum] do dne vyhotovení žaloby ([datum]), v celkové kapitalizované výši 13 261,90 Kč a pojistného ve výši 646 Kč, a příslušenství se skládá ze smluvního úroku v nominální úrokové výši 64,60 % ročně z (původní) jistiny 77 381,24 Kč od [datum] do zaplacení (nejvýše však v částce 266 457 Kč), a ze zákonného úroku z prodlení z částky 87 191 Kč (součtu původní jistiny 77 381,24 Kč, přirostlých úroků 12 420,55 Kč, smluvních pokut ve výši 998 Kč pojistné ve výši 646 Kč, a náhrady nákladů ve výši 400 Kč, po odečtení splátek po zesplatnění 5 300 Kč) od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 79 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úroky v nominální výši 64,60 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 272 Kč. Dle bodu 2.2 smlouvy přirůstají úroky z poskytnuté jistiny úvěru k jistině, úroky po zesplatnění úvěru však mohou být sjednány v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou by měl žalovaný zaplatit v případě řádného splácení. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění smrti, invalidity III. stupně, pracovní neschopnosti a ztráty zaměstnání nebo hospitalizace v důsledku úrazu, přičemž pojistné bylo sjednáno ve fixní částce 646 Kč. V případě prodlení žalovaného se splácením byla žalobkyně oprávněna požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za prodlení s každou splátkou a dále měla žalobkyně právo požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (ve výši 200 Kč při prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 15 dnů dle bodu 6.2 smlouvy) /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru včetně přílohy – splátkového kalendáře, předsmluvní formulář, oznámení o schválení úvěru, přihlášku do pojištění, pojištění schopnosti splácet úvěr, prohlášení klienta, hodnocení klienta/. Žalovaný úvěr čerpal, se splácením úvěrových splátek se však dostával do prodlení, když uhradil před zesplatněním celkem pouze 21 088 Kč, došlo tak k zesplatnění úvěru ke dni [datum] /viz doklad o vyplacení úvěru, kartu klienta, oznámení o zesplatnění/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazoval tvrzení ohledně zkoumání výdajů žalovaného. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila formulář nazvaný hodnocení klienta, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. [příjmení] měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání činil 38 000 Kč, přičemž tato skutečnost byla doložena dalšími předloženými listinami. Ohledně formy bydlení bylo uvedeno„ u rodičů“, měsíční výdaje žalovaného byly uvedeny ve výši 3 860 Kč (životní minimum), ve výši 2 610 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), a ve výši 2 928 Kč – splátky ostatních úvěrů žalobkyně, žádné jiné výdaje uvedeny nebyly. Žádné listiny ve vztahu k ověřování výdajové stránky žalovaného žalobkyně nepředložila /viz hodnocení klienta na č. l. 29, další listiny vztahující se ke zkoumání úvěruschopnosti/. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 14. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně coby poskytovatelů+ spotřebitelského úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála. 15. Soud konstatuje, že žalobkyně nikterak nezkoumala výdaje žalovaného, spokojila se toliko s uvedením paušálními částkami v celkové výši 9 398 Kč měsíčně. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 16. Žalobkyně v daném případě poměrně detailně zjistila pouze příjmy žalovaného, nicméně v