18 C 140/2022-27 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalované domáhala zaplacení částky v celkové výši 19 430,07 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 950,07 Kč od [datum] do zaplacení z titulu neuhrazených plateb za sdružené služby dodávky elektřiny. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalované na základě smlouvy ze dne [datum] dodávala v období od [datum] do [datum] (vyfakturováno na částku ve výši 22 938,25 Kč, z čehož žalovaná uhradila 3 988,18 Kč) elektřinu, za což jí žalovaná nezaplatila plnou kupní cenu. Žalobkyně dále požadovala úhradu náhradu v celkové výši 480 Kč za dvě zaslané upomínky (240 Kč/upomín). Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě dluhu. Žalovaná však na svůj dluh ani potom ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum], tj. ještě před tím, než bylo zahájeno jednání, žalobu co do částky 1 000 Kč včetně příslušného příslušenství žalobu zpět a navrhla zastavení řízení v této části s tím, že žalovaná dne [datum] (po podání žaloby) provedla úhradu ve výši 1 000 Kč. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.). 4. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř., když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). 5. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Účastníci řízení podepsali dne [datum] žádost o změnu distribuční sazby/rezervovaného příkonu, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně se v ní zavázala dodávat do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Ve všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny byl sjednán poplatek za doporučenou upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby ve výši 240 Kč (viz plná moc pro jednání v zastoupení na č. l. 11 spisu, Žádost o změnu distribuční sazby na č. l. 11 spisu p. v., Všeobecné obchodní podmínky na č. l. 8 - 10 spisu). Žalobkyně dvakrát upomínala žalovanou o platby za elektřinu upomínkami ze dne [datum] a ze dne [datum]. Nakonec žalované vyfakturovala cenu sdružených služeb dodávky elektřiny fakturou [číslo] ve výši 22 938,25 Kč za fakturační období od [datum] do [datum], splatnou dne [datum] (Upomínky na č. l. 12 a 13, faktura na č. l. 14 - 15 spisu). Žalovaná byla před podáním žaloby zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne [datum] k úhradě dlužné částky. Zásilka byla žalované odeslána dne téhož dne (viz Výzva k plnění včetně Podacího archu na č. l. 17 - 18 spisu). Žalovaná netvrdila a v řízení ani jinak nebylo prokázáno, že by za sdružené služby dodávky elektřiny poskytnuté jí žalobkyní ve shora uvedeném období zaplatila více, než žalobkyně připouští. Soud tedy vycházel z toho, že žalobkyně žalované poskytla sdružené služby dodávky elektřiny, za něž žalovaná nezaplatila více, než tvrdila v řízení žalobkyně. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení podepsali dne [datum] žádost o změnu distribuční sazby, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu. Žalobkyně žalované vyfakturovala cenu sdružených služeb dodávky elektřiny ve faktuře [číslo] v celkové výši 22 938,25 Kč a zároveň žalovanou dvakrát upomenula k úhradě dlužné částky. Ve všeobecných obchodních podmínkách byl sjednán poplatek za odeslání upomínky ve výši 240 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši 3 988,18 Kč a po podání žaloby částku 1 000 Kč. Žalobkyni tak stále dluží částku ve výši 17 950,07 Kč. 7. Při právní kvalifikaci soud vycházel z ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) upravujících koupi s přihlédnutím k ustanovením zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). 8. Podle § 2079 odst. 1 o. z., se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 50 odst. 2 věta prvá energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 10. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně žalované na základě smlouvy poskytovala sdružené služby dodávky elektřiny, a vzniklo jí tak podle § 2079 o. z. ve spojení s § 50 odst. 2 energetického zákona právo na zaplacení kupní ceny. Za situace, kdy žalobkyně prokázala existenci právního vztahu mezi ní a žalovanou i jeho obsah, včetně povinnosti žalované platit kupní cenu, bylo břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání případného zaplacení kupní ceny na žalované, která však v tomto směru nic neprokázala ani netvrdila. Soud vyhověl žalobkyni i v části požadovaného poplatku za odeslání dvou upomínek ze dne [datum] a ze dne [datum] v celkové výši 480 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou pojistného přiznal soud žalobkyni též právo na úrok z prodlení z dlužné kupní ceny dle § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury (s přihlédnutím k provedené platbě v průběhu soudního řízení). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku). 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 4 914 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z toho jednak soudní poplatek 800 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 2 800 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 300 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) a jeden úkon po 1 900 Kč (zpětvzetí žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 600 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč a za jeden úkon po 300 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 714 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).