18 C 27/2022-37 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení patrný z výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] Smlouvu k službě Twisto účet – Smlouvu o nákupním účtu za použití prostředků komunikace na dálku. Elektronický podpis byl připojen na základě zadaného kódu zaslaného prostřednictvím SMS. Žalobkyně poskytuje zákazníkům vybraných e-shopů možnost zaplatit za zboží kupní cenu až po jeho vyzkoušení. Žalobkyně uhradí e-shopu kupní cenu za zákazníka a ten se v případě, že od kupní smlouvy neodstoupí, zavazuje zaplatit žalobkyni kupní cenu. Žalobkyně má s těmito e-shopy sjednanou rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, na základě nichž požaduje po jejich zákazníkovi zaplacení kupní ceny vzniklé na základě kupní smlouvy. Žalované byla zřízena služba Twisto nákupní účet, v níž využila služeb v celkové výši 4 937 Kč. Byla proto povinna uhradit dlužnou jistinu ve výši 4 937 Kč a dlužný poplatek ve výši 1 144 Kč. 2. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se bez omluvy nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Soud tedy podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů. 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala dne [datum] žalované výzvu k úhradě dluhu. V řízení však nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být vázána předloženou smlouvou k službě Twisto účet, neboť žalobkyně v této souvislosti v řízení předložila pouze smlouvu podepsanou žalobkyní. Podpis žalované zcela chybí. Žádným předloženým důkazem nebylo prokázáno, že za účelem projevu vůle být takovou smlouvou vázána zadala žalovaná [příjmení] kód směřující k potvrzení takové smlouvy. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že ve prospěch žalované došlo k vyplacení částky v celkové výši 4 937 Kč, k čemuž žalobkyně předložila pouze vygenerované objednávky, aniž by z nich plynulo, že žalobkyně takové částky skutečně vyplatila a žalovaná o jejich výplatu žádala. Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, se svým procesním postupem sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. 5. Soud tak shledal nárok žalobkyně za zcela nedůvodný, neboť nebylo v řízení prokázáno, že žalobkyně vyplatila ve prospěch žalované jakoukoliv částku, kterou by žalovaná byla povinna vrátit. Nebylo tak možné uvažovat ani o případném nároku z bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Soud tak žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku). 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).