7 C 11/2022-36 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění její změny ve formě smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka], a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně účtovala žalovanému v souladu se shora uvedenou úvěrovou smlouvou smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina ve výši [částka] a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši [částka], příslušenství se skládá z náhrady nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši celkem [částka] (3× [částka] za odeslání výzev k úhradě, [částka] za osobní návštěvu terénního pracovníka a [částka] za odchozí dopis žalovanému), kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum], kapitalizovaného ke dni [datum], a následně dále běžícího od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný uzavřel v elektronické formě prostřednictvím internetu dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) úvěrovou smlouvu [číslo] platnou a účinnou ve znění její změny ve formě smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Roční zápůjční úroková sazba činila 85,66 % a RPSN činila 872 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši [částka] za každou odeslanou upomínku. Totožnost žalovaného při uzavření smlouvy byla zjištěna prostřednictvím verifikační platby z bankovního účtu žalovaného /viz smlouvu o úvěru na č. l. 21-22, změna smlouvy o úvěru na č. l. 19-20, výpis o verifikační platbě na č. l. 23 Žalovanému byl úvěr vyplacen bankovním převodem ze dne [datum] /viz výpis z účtu na č. l. 18 Žalovaný avšak svůj dluh neuhradil řádně a včas, a to ani dodatečně přes výzvy k úhradě a osobní návštěvu terénního pracovníka, v důsledku čehož vznikly žalobkyni náklady na mimosoudní vymáhání ve výši [částka] /viz upomínky na č. l. 25-26, 29 a 32, podací archy na č. l. 27-28, výpis úkonů mimosoudního vymáhání na č. l. 24 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného z výše uvedené smlouvy s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek včetně příloh v elektronické podobě v databázi soudu [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 30-31 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 33 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 1902 o. z. dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. 9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než [částka] a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše [částka]. Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však [částka]. 12. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru (který byl současně úvěrem spotřebitelským), která byla následně písemnou dohodou změněna ve smyslu § 1902 o. z. Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalovanému jako úvěrovanému úvěr ve výši [částka] s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný úvěr čerpal, nesplatil jej však řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající požadované nesplacené části jistiny a dále kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši [částka]. Soud vyhověl žalobkyni i ohledně požadované kapitalizované smluvní pokuty ve výši [částka] (tj. ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny) a též náhrady nákladů za mimosoudní vymáhání ve výši [částka] (3× [částka] za odeslání výzev k úhradě, [částka] za osobní návštěvu terénního pracovníka a [částka] za odchozí dopis žalovanému), neboť výše těchto nároků nepřesahuje limity stanovené v zákoně o spotřebitelském úvěru. 14. Pro úplnost soud konstatuje, že si je vědom skutečnosti, že v daném případě činí roční zápůjční úroková sazba smluvního úrok z úvěru 85,66 %, a tedy podstatným způsobem přesahuje úrokovou míru v té době obvyklou při poskytování bankovních úvěrů domácnost