7 C 165/2022 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud žalobou, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 672 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný a [právnická osoba] Finance s.r.o., [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky právní předchůdkyně žalobkyně, kam žalovaný zadal své osobní údaje. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla bezhotovostním bankovním převodem žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 13 608 Kč, a to do [datum]. Žalovaný dluh řádně a včas neuradil. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si pro případ prodlení žalovaného s uhrazením dluhu sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1% denně. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně tak na základě výše uvedeného nárokuje zaplacení jistiny ve výši 11 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 672 Kč (0,1 % denně z částky 11 000 Kč od [datum] do [datum]), úroku ve výši 2 758 Kč, účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 377,92 Kč za období od [datum] do [datum] a dále za období od [datum] do zaplacení. 2. Podáním soudu doručeným dne [datum] žalobkyně vzala z části zpět žalobu, co do kapitalizovaného úroku ve výši 2 758 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 672 Kč. 3. Žalovaný se ve věci ani přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 5. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: 6. Listina označená jako smlouva o úvěru [číslo] je datována [datum]. Ve smlouvě je jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaný. Listina však není ani jednou smluvní stranou podepsána. Listina označená jako smlouva o úvěru [číslo] je datována [datum]. Ve smlouvě je opět jako věřitel označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako klient žalovaný. Ani tato listina není žádnou smluvní stranou podepsána /vizte smlouvy na č. l. 15 – 18 spisu, všeobecné obchodní podmínky v elektronické podobě v databázi [příjmení], výpis z obchodního rejstříku v elektronické podobě v databázi CEPR/. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet], jehož vlastníkem je žalovaný, dne [datum] částku ve výši 8 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 1 000 Kč, dne [datum] částku ve výši 700 Kč a dne [datum] částku ve výši 300 Kč /vizte výpisy z účtu v elektronické podobě v databázi CEPR/. Právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k uhrazení dluhu /viz upomínku na č. l. 20, 21 – 22 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum] a dopisem ze dne [datum] /vizte smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické podobě v databázi [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 23 – 24 spisu, podací arch na č. l. 26 spisu/. Žalobkyně v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky poslala na kontaktní adresu žalovaného pověřeného pracovníka /vizte výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 19 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k uhrazení dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] /vizte předžalobní výzvu na č. l. 25 spisu, podací arch na č. l. 27 spisu/. 7. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 8. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částky v celkové výši 11 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. 9. Podle ust. § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle ust. § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Soud pak, je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, jej zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. 13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud nejprve vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby postupoval v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). 14. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla bezhotovostním bankovním převodem na účet, jehož majitelem je žalovaný, peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. V řízení však nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o zápůjčce. Smlouva, kterou žalobkyně předložila soudu, není podepsána ani právní předchůdkyní žalobkyně ani žalovaným. Dle tvrzení žalobkyně byla smlouva sjednávána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internet), v řízení však nebylo prokázáno, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného v průběhu uzavírání této smlouvy a ani to, že žalovaný případně akceptoval právě smlouvu předloženou žalobkyní v soudním řízení. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Vzhledem k tomu ji soud nemohl poučit dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř o nutnosti doplnit tvrzení a důkazy k tomu, jak probíhal kontraktační proces a jak ověřovala totožnost žalovaného. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ve vztahu k tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce a už vůbec ne, jakého konkrétního znění. 15. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení nebyla prokázána existence smlouvy o zápůjčce, došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení na úkor právní předchůdkyně žalobkyně. Ta pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Soud proto uložil žalovanému povinnost toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat (výrok II. tohoto rozsudku). 16. Protože žalovaný peněžní prostředky přijaté na svůj účet na výzvu žalobkyně nebo právní předchůdkyně žalobkyně včas nevrátil, dostal se s plněním povinnosti do prodlení a soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tak jak ho žalobkyně uplatnila. 17. Soud nepřiznal žalobkyni právo na zaplacení nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky ve výši 434 Kč. V řízení, jak soud uvedl výše, nebyla prokázána existence smlouvy, soud proto uzavřel, že žalobkyně nemá právo na zaplacení nákladů vymáhání pohledávky, které měly být v této smlouvě sjednány. Soud proto žalobu v této části zamítl (výrok III. tohoto rozsudku). 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v části řízení úspěšná (výrok II. rozsudku) a naopak byla neúspěšná v části, v níž zavinila, že řízení muselo být zastaveno (viz výrok I. rozsudku) a v části, v níž byla žaloba zamítnuta (výrok III. rozsudku), nárok na náhradu nákladů řízení v částce 878 Kč, přičemž tato částka předst