7 C 54/2022-27 — Okresní soud v Mělníku

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Žalovaná úvěr čerpala, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla smlouvou ze dne [datum] postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku [částka] tvoří dlužná jistina [částka] a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka], příslušenství se skládá z úroku z prodlení z dlužné částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řešené věci jde o spor, jehož předmětem je peněžité plnění s hodnotou, která nedosahuje částky uvedené v ustanovení § 202 odst. 2. o. s. ř., tedy na jistině [částka] (bez příslušenství), jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. 5. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. pak plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela v elektronické formě prostřednictvím internetu dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala úvěr splatit společně s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši [částka] nejpozději do [datum] RPSN činila 2929 % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 18-19, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 20 spisu/. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím kopie jejího občanského průkazu, který není ke dni rozhodnutí soudu evidován v databázi neplatných dokladů MV ČR /viz kopie OP žalované a úřední záznam na č. l. 22 Žalovaná úvěr čerpala, avšak svůj dluh neuhradila řádně a včas /viz potvrzení o odeslání finančních prostředků na č. l. 17 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické podobě v databázi soudu [příjmení], oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 21 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 21 p. v. včetně podacího lístku na č. l. 23 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Zákon [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, se podle § 2 písm. e) tohoto zákona na danou věc nevztahuje, neboť úvěr nepřevýšil částku [částka]. 8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně jakožto úvěrující osoba poskytla žalované jako úvěrované úvěr ve výši [částka] s tím, že žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky se smluvenými úroky vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná úvěr čerpala, nesplatila jej však řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku [částka] odpovídající požadované nesplacené části jistiny a dále kapitalizovaný smluvní úrok z úvěru ve výši [částka]. 12. Pro úplnost soud konstatuje, že si je vědom skutečnosti, že v daném případě činí RPSN 2929 % a roční zápůjční úroková sazba smluvního úrok z úvěru tak podstatným způsobem přesahuje úrokovou míru v té době obvyklou při poskytování bankovních úvěrů domácnostem (viz časové řady [příjmení] veřejně dostupné na webových stránkách [obec] národní banky). S respektem k ustálené judikatuře vyšších soudů, podle které zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2017, sp. zn. 33 Odo 236/2005), soud v daném případě dospěl k závěru, že sjednaný úrok se dobrým mravům nepříčí. Soud zohlednil specifické konkrétní podmínky sjednané úvěrové smlouvy, a to především velmi nízkou jistinu úvěru ve výši pouhých [částka] a dále krátkou dobu splatnost 20 dnů s tím, že úvěr byl splatný jednorázově, a nikoli ve splátkách. V souhrnu tak kapitalizovaný úrok ve výši [částka] za poskytnutí jistiny úvěru [částka] na 20 dní splatný jednorázově soud jako nemravný nehodnotí. 13. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud žalobě vyhověl jen částečně. Nesplacením jistiny úvěru a kapitalizovaného úroku do dne splatnosti se žalovaná dostala do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo požadovat vedle jistiny dluhu, též zaplacení úroku z prodlení a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni vzniku prodlení. Podle § 513 o. z. se příslušenstvím pohledávky rozumí úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Žalobkyně tak požadovala uhradit i úrok z prodlení ze smluvního úroku (tj. příslušenství z příslušenství), které však oprávněně požadovat nemůže, jelikož zákon tuto možnost nepřiznává (stále použitelné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Soud proto žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení pouze z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], a to za období, které žalobkyně požadovala. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl. 14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.