10 C 249/2023-43 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 42 384 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou jistinu vrátit spolu s úroky za dobu úvěru v pevné výši 1 925 Kč (úrok), s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 9 800 Kč (poplatek za poskytnutí úvěru), úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 859 Kč (administrativní poplatek) a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3 600 Kč (hotovostní inkaso), a to v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, a to nejpozději dne [datum]. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 20 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze 6 300 Kč. Pohledávka byla dne [datum] (s účinností ke dni [datum]) postoupena na žalobkyni. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 16 849,46 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 361,20 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 8 139,60 Kč, na administrativním poplatku 1 543,67 Kč a na hotovostním inkasu splátek 2 990,07 Kč. Žalobkyně dále nárokuje zaplacení částky 11 500 Kč jako smluvní pokuty. Příslušenství se skládá z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 181,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 608,59 Kč a z úroků dále běžících od [datum] do zaplacení. Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: 4. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s úroky v pevné výši 1 925 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1 859 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 3 600 Kč, a to v 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč RPSN činilo v případě splatnosti úvěru 14 měsíců 272,44 % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 13-14 spisu, informace o zpracování osobních údajů na č. l. 15-16 Žalovaná úvěr čerpala ve výši 20 000 Kč, se splácením splátek se však dostávala do prodlení, když uhradila celkem pouze 6 300 Kč /viz transakce na č. l. 17 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 19-21 p. v., oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 18 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 22-23 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. 5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti předložila pouze formulář nazvaný karta zákazníka – žádost o úvěr, ve které právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři byla žalovaná zaměstnaná na základě pracovní smlouvy u zaměstnavatele [právnická osoba] Uvedený celkový příjem činil 16 800 Kč měsíčně. Žalovaná bydlela u rodičů. Ohledně výdajů bylo ve formuláři uvedeno, že výdaje žalované na bydlení a energie činí 3 810 Kč a další výdaje (jídlo, osobní náklady) činí 1 000 Kč, dále 500 Kč za telefon, přičemž žádné další výdaje uvedeny nebyly. Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny výplatními páskami a pracovní smlouvou, tyto však soudu předloženy nebyly /viz žádost o úvěr na č. l. 37-37 p. v./ 6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…). 10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. 16. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky zápůjčky jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že své povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 ZoSÚ dostála. 17. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalované uvedené v kartě zákazníka, tedy že by dostatečně ověřovala výši příjmů a výdajů žalované. V kartě zákazníka je toliko zaškrtnutím jednotlivých kolonek vyznačeno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila některé výše uvedené listiny. Ve své podstatě se tak jedná pouze o tvrzení žalobkyně zaznamenané v písemné podobě, které není doloženo žádným relevantním důkazem, zejména předložením kopií ověřovaných listin. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru za situace, kdy o správnosti údajů uvedených v kartě zákazníka lze mít důvodné pochyby. 18. V zákaznické kartě je uveden jeden příjem žalované ve výši 16 800 Kč, soudu však nebyly předloženy žádné listiny, které by informaci o výši příjmu žalované ověřily. Dále není nikterak specifiková