12 C 162/2023-63 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. 4, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mělník, pro [katastrální uzemí] u [obec], [územní celek]. Žalobce uvedl, že vlastní podíl o velkosti 1/3 na nemovitosti, rovněž žalovaný 1) i žalovaný 2) každý vlastní podíl o velkosti 1/3 na nemovitosti. Faktické rozdělení nemovitosti není možné, žalobce zaslal žalovaným předžalobní upomínky, ve kterých vyzval žalované ke smírnému řešení věci a navrhoval jako možný způsob řešení společný prodej nemovitosti. Ke společné dohodě však nedošlo. Žalobce navrhl nemovitost prodat, neboť již dále nemá vůli vlastnit podíl na předmětných nemovitostech. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a zůstali ve sporu zcela pasivní. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den [datum], kdy doručil žalovaným předvolání k ústnímu jednání soudu procesně korektním způsobem. K jednání se však žalovaní bez omluvy nedostavili. Soud tedy podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaných, přičemž mohl vycházet jen z tvrzení žalobce a důkazů označených a předložených žalobcem. 4. Po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobcem dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která odpovídají i skutkovým závěrům soudu: 5. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjišťuje, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. 4, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům, pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] to vše zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Mělník, pro [katastrální uzemí] u [obec], [územní celek], každý o velikosti podílu 1/3 na nemovitosti. Na pozemku parc.č.st. 4 v podílovém spoluvlastnictví účastníků se nachází rodinný dům [adresa] /viz výpis z KN na č.l. 5-9, [číslo] spisu/. 6. Žalobce zaslal žalovaným předžalobní výzvu s tím, že v ní navrhoval uzavřít dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví a společný prodej nemovitosti /viz předžalobní upomínka ze dne [datum] na č.l. 12-13 spisu, podací lístky na č.l. 10-11 spisu/. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 10. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 11. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky. 12. Po provedeném dokazování vycházeje z listinného dokazování, tvrzení žalobce, soud hodnotil důkaz každý jednotlivě a ve všech vzájemných souvislostech, a dospěl k závěru, že žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je opodstatněná. K dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mez účastníky nedošlo, žalobce podal návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudu. Soud rozhodoval za situace, kdy oba žalovaní byli po celou dobu soudního řízení ve věci pasivní, k návrhu žalobce se nevyjádřili. Za takového stavu svou pasivitou dali najevo, jaký postoj k dané věci mají. Žalobce nelze nutit, aby ve spoluvlastnictví s žalovanými nadále setrval s odkazem na ust. § 1140 odst. 1 o.z. S ohledem na charakter nemovitostí, soud dospěl k závěru shodně s žalobcem, že nemovitosti rozdělit na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků. Z vyjádření žalobce bylo zřejmé, že nemá zájem nemovitost převzít do výlučného vlastnictví, soudu tak nezbývalo než zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků k návrhu žalobce a rozhodnout zároveň v souladu s ust. § [číslo] o. z o způsobu vypořádání spoluvlastníků, a to prodejem nemovitosti ve veřejné dražbě. 13. Ve výroku III. soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky. Soud s respektem k recentní judikatuře Ústavního soudu rozhodl v souzené věci podle typu sporu, kdy je řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví označováno jako tzv. iudicium duplex (řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného). Ústavní soud se v obecné rovině přiklání k tomu, aby v těchto typech řízení nebyla bez dalšího zásada úspěchu ve věci aplikována. Podle Ústavního soudu se zpravidla jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3202/20, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20). V daném případě soud neshledal žádné závažné zvláštní důvody, pro které je třeba zásadu úspěchu ve věci aplikovat. Je pravdou, že žalovaní byli po celou dobu řízení zcela pasivní a i v důsledku jejich postoje žalobci nezbylo než řešit zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudní cestou, za vzniku dalších s tím spojených nákladů (soudní poplatek, náklady právního zastoupení). Nelze ovšem přehlédnout, že k dohodě mezi účastníky nedošlo a za takové situace soud rozhodl při jediném soudním ústním jednání, ač za neúčasti žalovaných.