12 C 26/2023-25 — Okresní soud v Mělníku

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení 14 311,01 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní účastnickou smlouvu [číslo] kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytovat sjednané služby u telefonního čísla [číslo], a to včetně služeb doplňkových a služeb poskytovaných třetími stranami. Za poskytované služby se žalovaný smlouvou zavázal řádně platit ceny v souladu se smlouvou a vyúčtováním. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a ceník služeb žalobkyně. Žalovaný řádně a včas nezaplatil poskytnuté platební služby„ m-platba“ ve výši 14 161 Kč, zprostředkovatelský poplatek za tyto služby ve výši 51,01 Kč a SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 99 Kč vyúčtované dokladem [číslo] se splatností [datum]. Žalovaný byl k úhradě dluhu naposledy vyzván předžalobní upomínkou ze dne [datum]. V rámci příslušenství žalobkyně nárokuje zaplacení úroku z prodlení v běžící výši 8,25 % ročně z částky 14 311,01 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil a zůstal ve věci nečinný. 3. Soud předně uzavřel, že je ve věci dána pravomoc soudu, neboť předmětem řízení je cena za doplňkové služby a služby poskytované třetími stranami. V daném případě tak nejde o poskytování služeb elektronických komunikací, nýbrž o soukromoprávní vztah účastníků (k tomu srov. usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 21. 12. 2017, [číslo jednací] či usnesení zvláštního senátu o rozhodování některých kompetenčních sporů ze dne 8. 10. 2019, [číslo jednací]). 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby. Žalovaný se smlouvou zavázal za poskytnuté služby řádně a včas platit ceny dle ceníku služeb. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců /viz dodatek – prodloužení účastnických smluv na č. l. 11-12 spisu, Všeobecné obchodní podmínky a ceník uložené v elektronickém systému CEPR/. Žalovaný své povinnosti porušil, když přestal na účastnickou smlouvu hradit dle provedených vyúčtování, konkrétně se dostal do prodlení s úhradou daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum], v rámci které byly žalovanému za období od [datum] do [datum] vyúčtovány mimo jiné platební služby„ m-platba“ ve výši 14 161 Kč, zprostředkovatelský poplatek za tyto služby ve výši 42,16 Kč bez DPH a SMS na speciálně zpoplatněná čísla ve výši 99 Kč /viz vyúčtování služeb a podrobný výpis služeb na č. l. 9-10 spisu/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou dle podacího lístku dne téhož dne /viz předžalobní upomínka a potvrzení o podání na č. l. 6-8 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. 7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), s přihlédnutím k § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích č. 127/2005 Sb., vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. 8. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 9. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, 10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému služby elektronických komunikací včetně služeb doplňkových a třetích stran, a žalovaný se zavázal za poskytování služeb platit jejich cenu dle vyúčtování. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za poskytnutí zprostředkovaných služeb za období od [datum] do [datum] částku ve výši 14 311,01 Kč sestávající z částky ve výši 14 161 Kč za platební služby, z částky 42,16 Kč + 20% DPH za zprostředkovatelský poplatek a z částky 99 Kč za SMS na speciální zpoplatněná čísla. Žalovaný tento dluh vůči žalobkyni, ani přes výzvy k uhrazení, žalobkyni neuhradil. Za situace, kdy žalobkyně prokázala vznik závazkového vztahu a jeho obsah, bylo důkazní břemeno ohledně prokázání splnění smluvních povinností právě na straně žalovaného. Na něm bylo, aby tvrdil a samozřejmě i prokázal, kdy a jak dluh uhradil, nebo že jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Vzhledem k tomu, že nic z právě nastíněného ve věci nebylo tvrzeno a tím méně pak prokázáno, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně požadovala. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř., tak že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, a to ve výši 2 252 Kč. Z této částky 800 Kč představuje soudní poplatek, 900 Kč představuje náhradu nákladů právního zastoupení za tři úkony právních služeb (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a podání návrhu ve věci samé) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 300 Kč představuje náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony právních služeb po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a 252 Kč 21% DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Ohledně aplikace ustanovení § 14b advokátního tarifu soud uvádí, že řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatňovaným opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což vyplývá z databáze ISAS. 14. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.